PŮSOBENÍ GLUTAMÁTU NA VÝVOJ MOZKU
Experimentálně bylo zjištěno, že nezralý mozek myší, krys a opic je asi čtyřikrát citlivější vůči excitotoxickému působení glutamátu v porovnání s mozkem dospělých zvířat. V období intenzivního růstu mozku, které u člověka začíná od 6. měsíce těhotenství a trvá několik roků po narození, je nezralý lidský mozek mimořádně citlivý na různé vlivy přicházející z vnějšího prostředí, které zasahují do metabolismu glutamátu. Ze strany těhotné matky to může být užívání alkoholu a drog, jako např. fencyklidinu, ketaminu, barbiturátů, benzodiazepinů nebo některých léků jako sedativ, antikonvulziv nebo anestetik, která jsou většinou anatagonisty (opačně působící) glutamátových receptorů.
Glutamát z potravy těhotných žen představuje v současné době dosud nedostatečně zvažované riziko pro vyvíjející se mozek. Bylo prokázáno, že může prostupovat placentou a hromadit se v mozku plodu. Studie zjistily, že hladina glutamátu v mozku plodu je dvojnásobná v porovnání s hladinou glutamátu matky. Velmi početné studie ukazují, že vystavení MSG v časném postnatálním vývoji navozuje změny, které přetrvávají do dospělosti. V dětské výživě jsou zpravidla hlavním zdrojem volného glutamátu hydrolizované proteiny. Nadměrné působení glutamátu je spojováno s patogenezí mnohých onemocnění, jako jsou migrény, epileptické záchvaty, neurodegenerativní nemoci, vývoje poruchy mozku, poruchy učení u dětí a autismus.
Zatímco Olney zjistil, že člověk je pětkrát citlivější k excitotoxickým účinkům MSG než myši a dvacetkrát citlivější než opice, oficiální instituce a panely expertů docházejí k závěrům, že glutamát v množství 16 mg/kg tělesné hmotnosti je neškodný pro celou populaci a že ani nefyziologicky vysoké koncentrace glutamátu nemohou pronikat do krevního oběhu plodu. MSG je paradoxně lékaři doporučován starším lidem ke zvýšení chuti k jídlu.
Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová
http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/574-zaludny-glutamat.html
