ZA ŠPATNOU IMUNITU SI OBVYKLE MŮŽEME SAMI
6. 3. 2021
Za nevýkonnou obranyschopnost si většinou můžeme sami.. aneb co jste roky dělali pro svoje zdraví?
Pokud pomineme případy jako genetická zátěž nebo těžká choroba, fakticky platí, že za ono snižování imunity si vesměs můžeme sami.
Stačí k tomu, abychom zažívali dlouhodobý stres, neměli dostatek spánku, minimálně se hýbali, konzumovali stravu chudou na vitaminy, zato bohatou na chemické látky a měli eventuálně ještě nějaké další životosprávné hříšky.
Pokud se podíváme do kontextu fungování obranyschopnosti, ten je sice nesmírně složitý, ale v zásadě platí, že imunita je především souhrou dvou linií.
První je nespecifická (vrozená, přirozená) imunita, která je převážně právě buněčná a spočívá v tom, že napadá a ničí veškeré antigeny (mmj. si ji tak spouštíte i každým soustem jídla, kde musí vše zkontrolovat a prověřit, než se to pustí do krve), především tedy bakterie a viry.
Podstatné je, že ničíc důsledně původce všech nemocí většinou ke zvládnutí infekce postačuje. Proto valná část neproočkované populace například během každoroční chřipkové epidemie neonemocní. To je realita fungování imunity platná i pro koronavirus.
Druhou obrannou linií je imunita specifická (adaptivní, získaná), která je zaměřena proti jediné konkrétní nemoci a získává se jejím proděláním nebo vakcinací. Má schopnost si antigeny zapamatovat a budoucí imunitní odpověď pak obvykle bývá mnohem silnější. Spouští se současně s první linií, avšak plně vstupuje do hry, teprve když její nespecifická spolupracovnice na zvládnutí antigenů nestačí.
Imunní tedy nejsme jen tehdy, máme-li v sobě aktuálně protilátky, imunitní systém jako celek je funkční neustále. Obě linie jsou informačně propojené, spolupracují, takže i když se protilátky ještě neobjevily, jsou v organismu, pokud se s virem setkal, potenciálně v paměťových buňkách připraveny. Virus je ve zdravém člověku ničen vždy, s protilátkami nebo bez nich.
Mmj. tohle jsou znalosti na úrovni běžné střední školy, kde se vyučuje biologie člověka a na které se v rámci "politických" zájmů raději zapomíná.
Dav se totiž lépe ovládat strachem než prohlubováním a aplikací faktických znalostí a praktikováním celoživotního posilování imunity.
Na závěr bych to doplnila prohlášením Dr.Pirka, který koronavirus prodělal,a který trefil hřebíček na hlavičku naprosto přesně svým veřejným prohlášením, cituji:
„Budu slavit první výročí od prodělání koronaviru a nechal jsem si odebrat protilátky. Mám stále 107 a dolní hranice je 12, přesto jsem považován za občana druhé kategorie a nedostanu cestovní pas. Vím ale o člověku, který dostal dvě dávky vakcíny a má protilátky nula. Takže i když jsem příznivcem očkování, myslím, že lidé, kteří covid prodělali, mohou mít možná lepší imunitu než po očkování a mělo by se k tomu přihlédnout. Alespoň k těm protilátkám,“ uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS Pirk s tím, že nechápe, proč by nemohl cestovat člověk, který má dost protilátek.
Níže sdílím článek ze zdravotní pojišťovny (9/2020), kde je to vše krásné vysvětlené a který je zdrojem výše uvedených info o buněčné a specifické imunitě.
Dovolím si přidat navíc poznámku, že zatímco dříve (před koronou) jsme dle dat SZU prodělávali každoročně klasickou chřipku v rámci populace v počtu cca 10% (2018/2019) a evidováno bylo cca 2000 úmrtí ročně, dnes se na klasickou chřipka léčí kdo? Osobně jsem tedy opravdu zvědavá na závěrečnou zprávu SZU 2020 pro infekční nemoci.
Prima víkend přeje všem Andy, zdravotní prevence a výživa.
zdroj Info:
https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/plati-ze-imunita-rovna-se-protilatky?fbclid=IwAR3C50iSzxQUrFtrEcwKaOSll439PuKZINGf2cqtE3XNXZpdElPzvxgkg0k
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
