ZIMNÍ SLUNOVRAT - NOC NADĚJE
Noc naděje. Zimní slunovrat fascinuje lidstvo i astronomy.. Začíná astronomická zima. Nejdelší noc bude trvat až šestnáct hodin.V pátek večer ve 23:23 vstoupí Slunce do znamení Kozoroha, nastane zimní slunovrat a začne tak astronomická zima.
Na severní polokouli tak bude nejkratší den a nejdelší až šestnáctihodinová noc. Od této chvíle se dny začnou pozvolna prodlužovat až do letního slunovratu.
Délka dne ale bude na různých místech Česka odlišná – podle toho, kde se člověk na severojižní ose nachází. Rozdíl se může lišit i více než o čtvrt hodiny. Na jihu v Českých Budějovicích bude den trvat 8 hodin a 13 minut, směrem na sever se pak den zkracuje. Už v Praze je o deset minut kratší a v Liberci den trvá jen 7 hodin a 57 minut.
Dále na sever se pak den zkracuje stále víc až k severnímu polárnímu kruhu – tam dnes slunce nevyjde vůbec. Naopak na jižní polokouli nezapadne slunce ani na polárním kruhu, vrcholí tam totiž polární den.
Během prosince se Země nachází v přísluní – tedy nejblíže Slunci, a oběh je proto nejrychlejší. Dokonce tak rychlý, že než se Země stihne otočit kolem své osy, urazí vesmírem 2 616 000 kilometrů. A to už je vzdálenost, kdy Slunce oproti Zemi změní svou polohu a za 24 hodin tak z pohledu pozorovatele na Zemi není přesně na svém místě. Proto slunce zapadá později a později, přestože den se zkracuje.
Dnešní den je symbolickým bodem obratu – astronomického, přírodního, ale pro člověka i kulturně-náboženského. V mnoha kulturách totiž představuje zimní slunovrat den, kdy se znovuzrodí slunce a s ním i lidská společnost. Slunovrat si člověk odpradávna spojuje s oslavou obnovy, plodnosti i okamžiky, kdy se živí mohou setkat s mrtvými.
Doba slunovratu dříve bývala příležitostí k oslavám a rituálům, v české kotlině ho v době předhistorické slavili už Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění
