ŽIVOTNÍ ZRCADLO KÝM SKUTEČNĚ JSME
Život je jako zrcadlo. Už kdysi dávno jeden prozřetelný člověk zmínil, že často vidíme třísky v očích druhých lidí, ale trám ve vlastním oku přehlížíme..
Je zákonitostí psychiky, že druhé lidi soudíme podle sebe a je zákonitosti vesmíru, že se paradoxně často proměňujeme v to, co sami odsuzujeme. Začneme-li si tedy všímat toho, jak druhé posuzujeme, můžeme si uvědomit, jací ve skutečnosti opravdu jsme.
Jakmile přijmeme myšlenku, že vše co se děje v našem okolí, vyjadřuje v podstatě to, co se odehrává v nás samých a že u druhých vidíme jen to, jaký jsme opravdu my sami, tak se změní náš pohled na všechno. Vesmír se stará o to, abychom se neustále viděli.
Nejlépe je to pozorovatelné na našich dětech. Malé děti tráví většinu času tím, že napodobují své rodiče, hlavně toho téhož pohlaví.
Děti nám každý den svým jednáním ukazují to, s čím fakticky sami v sobě nejsme smíření.. cesta ke změně však nevede přes příkazy dětem a vlastní sebekontrolu, ale právě k přijetí a soucitu se sebou samým. Až poté ucítíme (u sebe) a uvidíme (u dětí) skutečnou změnu věcí.
Život je jako zrcadlo.. to co se děje tam venku se totiž ve skutečnosti děje v našem nitru. Nechť jsou tedy naše dny naplněné co nejvíce tím, co může člověk chválit a vyzdvihovat, nikoli jen soudit a kritizovat.. krásny svátek přeje všem Andy
Na facebooku mne najdete zde:https://www.facebook.com/kindermann.andrea
