ANTIBIOTIKA ZA KAŽDOU CENU
V českých lékárnách jsou ročně vydána antibiotika za zhruba 2,5-3 miliardy korun. Toto číslo by však mohlo být o téměř polovinu nižší, kdyby lékaři byli uváženější v jejich předepisování. Někteří doktoři je předepisují skoro automaticky, jiní se zase nehodlají s pacientem hádat, a tak ustoupí a požadovaný recept vydají.
Ovšem takoví pacienti a snad i někteří lékaři si neuvědomují, že se zbytečným a nadbytečným užíváním postupně roste odolnost některých mikrobů a síla antibiotik se tak minimalizuje. Mnoho lidí si myslí, že antibiotika jsou lék na všechno a pacientovi nijak neublíží. Jak by taky mohl, když jde o velký objev medicíny. Jde o látky působící proti bakteriím, některým druhům prvoků nebo hub, nepůsobí na viry. Zatímco baktericidní antibiotika usmrcují bakterie, růst zastavují bakteriostatická.
Ať si bakterie nezvykají
Jste unavení, bolí vás hlava, možná trochu škrábe v krku a tak jdete k lékaři s tím, že potřebujete antibiotika, abyste byli brzy fit. V práci toho máte nad hlavu a taky domácnost, děti… Tím, že antibiotika užijete na virové onemocnění, nebo snad dokonce preventivně, podporujete obranyschopnost bakterií. Na viry jsou přitom naprosto neúčinné a právě viry způsobují např. 80% všech onemocnění dýchacích cest. V důsledku toho vzniká antibakteriální rezistence. To znamená, že i v přítomnosti antibiotik může bakterie růst. Máme-li antibiotika, která mají narušovat buněčnou stěnu bakterií, tak je potom jasné, že u bakterií bez buněčné stěny budou neúčinné (např. mykoplasmy). V tomto případě jde o primární rezistenci. Zbytečným užívání antibiotik vzniká sekundární rezistence, kdy si bakterie postupně zvykají a stávají se odolnými. Dříve byly dokonce preventivně přidávaná antibiotika do krmiv hospodářských zvířat, což sice zvyšovalo přírůstky, ale negativní stránka byla příliš velká. Od roku 2006 je to proto v zemích Evropské unie zakázáno.
Vezměte si třeba stafylokoka (Staphylococcus aureus), který byl ještě před půl stoletím úspěšně ničen penicilínem. Dnes je z 90% vůči němu rezistentní. Odolnost bakterií tedy nutí vyvíjet stále nové a nové kombinace léků, které jsou samozřejmě dražší. Bude-li se ale nadále sahat po antibiotikách i při banálních onemocněních, které jdou vyléčit jinými, třeba i přírodními léky, situace se nezmění. Opět se budou bakterie přizpůsobovat a vědci se snažit vynalézt něco účinného. Kdo ví, jak dlouho se jim bude dařit udržet náskok…
Kdy tedy antibiotika nasadit?
Aby lékař zjistil, zda je onemocnění virového nebo bakteriálního původu, měl by provést vyšetření na CRP (C- reaktivní protein). Tento protein se vyskytuje v těle zdravého člověka ve velmi nízké míře. Čím více jsou postiženy tkáně zánětem, tím je hladina CRP vyšší. Vyšetření na CRP je přesnější než běžně využívané metody sedimentace či zjišťování hladiny bílých krvinek. Hladina CRP přitom roste již 6-12 hodin po začátku jakéhokoli zánětu způsobeného bakteriemi. V takovém případě je možné nasadit antibiotika časně a zamezit tak rozvoji nemoci. Pokud je onemocnění virového původu, zůstává hladina CRP nízká a pacient se tak může vyvarovat zbytečnému užívání antibiotických léků. Navíc vlastní-li lékař testovací sadu QuikRead CRP, můžete znát výsledky již během první návštěvy ordinace. K určení mu stačí kapky krve z vašeho prstu a výsledek zobrazený během pár minut na displeji by měl být stejně hodnotný jako výsledek z laboratoře.
Pro tělo je to zásah
Antibiotika jsou opravdu velkým objevem. Oproti středověkým metodám, kdy se léčilo mnohdy pomocí jedovatých látek je tato varianta i šetrná. Přesto mají, mimo rezistence, spoustu vedlejších účinků. Ve výjimečných případech může dojít k alergické reakci. Projeví se například vyrážkou po těle. Až 30% lidí trpí na průjmy v důsledku užívání těchto léků. Antibiotika totiž naruší přirozenou mikroflóru tlustého střeva, zničí „užitečné bakterie“ a ty se poté musí obnovovat podáváním probiotik. Toto je jeden z vedlejších účinků, který jde pomocí dalších léků odstranit. Vážnější jsou případy, kdy se užívání antibiotik projeví na ledvinách, játrech, postihne sluch nebo nervový systém, případně krev. Po delší době užívání se objevuje také imunosupresivní účinek, což je potlačení aktivace imunitního systému. Tělo je pak náchylnější k nemocem. Pozor na antibiotika v těhotenství, mají schopnost způsobit vrozenou vývojovou vadu (teratogenita). Pokud dojde k užití v začátku těhotenství, kdy o něm žena třeba ještě neví, a dojde k nějakému poškození embrya, nastane většinou samovolný potrat a zárodek se dále nevyvíjí. V těhotenství je lépe se antibiotikům vyhnout, a vždy se poradit s lékařem.
Čím dál více lidí se zajímá o alternativní medicínu a zkouší různá homeopatika. Když ale není vyhnutí a je nutné nasadit antibiotika, řiďte se pokyny lékaře a příbalového letáku. Rozhodně doberte vždy předepsanou dávku. Můžete se cítit lépe, ale v těle stále mohou přežívat bakterie, které později znovu spustí nemoc a vám se dostane ve výsledku mnohem vyšší dávky léků. A zbytečně. Stejně tak je hazard schovat si nedobrané léky a při pocitu nemoci si je příště jen tak sám naordinovat. Pamatujte, že svému tělu můžete hodně uškodit a zkomplikovat tak i případné léčení v budoucnu.
zdroj:
http://www.bioklub.cz/zdravi/neuzivejte-antibiotika-za-kazdou-cenu/
Pomocný zdroj: www.testcrp.cz
