FaktaZákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje povinnost podrobit se pravidelnému očkování. Vyhláška pak upravuje členění očkování, jeho druhy a podmínky provedení. Podle některých právníků ale podobnou povinnost může stanovit jen zákon. Podle Nejvyššího správního soudu je nicméně řešení prostřednictvím vyhlášky přípustné a v jistém ohledu i praktické - umožňuje pružně reagovat na vývoj výskytu infekčních onemocnění. |
Měla jsem štěstí, že naše dětská lékařka byla ohledně očkování poměrně chápavá a netlačila na mě. Několikrát jsme očkování "odložili na později", když doktorka slyšela mé argumenty a zjistila, že to máme opravdu promyšlené. Už jsem ale slyšela i příběhy od kamarádek, že lékařka napsala dítěti do karty, že jsou rodiče problémoví, protože s ní diskutovali o nevýhodách očkování.
O tom, že bylo dítěti týden po očkování špatně a mělo horečku, tam ale už zmínka nebyla. To je podle mne naprosto absurdní a svědčí to o špatném přístupu lékařů i celého zdravotnictví. Do očkování jsou rodiče tlačeni, možné komplikace a rizika se zamlčují a bagatelizují. U nemocí se řeší akutní příznaky, ale neléčí se příčina.
Podepsala jsem revers
Předtím než Vendulka oslavila druhé narozeniny, jsem doktorce podepsala revers na očkování, protože jinak by jí hrozil postih od hygienické stanice za zanedbání povinností. Po Vendulčiných druhých narozeninách jsem dostala předvolání z hygienické stanice, abych přišla podat vysvětlení, proč své dítě nenechám očkovat. Věděla jsem, že mi hrozí pokuta 10 000 korun za jednu neprovedenou vakcinaci.
Byla jsem ale rozhodnutá jít na hygienickou stanici a svůj názor tam obhajovat. K tomu ale nakonec nedošlo, několik dnů před domluvenou schůzkou přišel výrok Nejvyššího správního soudu, který osvobozoval rodiče od pokuty, protože neměla oporu v zákoně (více zde).
Pravdou je, že naše dcera je naprosto zdravá a plná energie. Netrpí žádnými sezonními rýmičkami a kašlíky, k doktorce chodíme jenom na preventivní prohlídky. Strávila s námi jednu zimu ve Spojených státech a jednu zimu v Asii. Před odjezdem jsem dceři dávala kapky na posílení imunity, během pobytu kapky na detoxikaci organismu.
Na cestách neměla žádné zdravotní problémy. Po návratu jsme šli na detoxikaci podle Jonáše a nechali se otestovat. Ani já ani dcera jsme neměly v těle žádné špatné bakterie, viry ani choroboplodné zárodky.
Dcera je jako rybička
Bála jsem se, že budu mít problém dceru dostat do školky, ale i to se vyřešilo. Lékařka nám po dohodě podepsala, že Vendulka má individuální očkovací plán. Potvrzení jsem předložila ve školce a dceru přijali. I když bývají ostatní děti ve školce nemocné, naše Vendulka je pořád jako rybička. Nechytla ani neštovice, co teď ve školce řádily.
S novým rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jsem nespokojená (více zde). Vendulka je naše dítě, je zdravá, věnujeme jí spoustu péče a rozhodně ji nezanedbáváme. Pokud by mě chtěl stát zpětně pokutovat, nebo snad Vendulku násilně očkovat, tak mám jasno.
Sbalím kufry a mizím odsud, protože já jsem rodič a já nesu zodpovědnost za své dítě a jeho zdraví.
Jaká je situace v zahraničí? Ve většině vyspělých států není očkování povinné (například Německo, Rakousko, Nizozemsko), v jiných jsou povinná pouze některá očkování (v Itálii a Franci čtyři vakcíny, v Belgii jedna).
V České republice se povinně chodí na šest očkování. O případném donucení či pokutě by však asi musel rozhodnout i Ústavní soud, na který by se rodiče zřejmě obrátili.