HEMOROIDY
Hemoroidy jsou jako slepé střevo – má je každý. Problémy s hemeroidy má však „jen“ skoro každý..
Jako hemeroidy jsou původně označovány cévní pleteně v oblasti konečníku. Tato pleteň se skládá z drobných tepének, které do oblasti krev přivádějí, z drobných žilek, které ji odvádějí a spojek mezi nimi. Když je vše pořádku, krev do řitní oblasti přitéká a opět odtéká. Jakmile však dojde k poruše tohoto systému, přichází na řadu slovo hemeroidy tak, jak ho vnímá veřejnost, a sice ve významu potíží s hemeroidy.
Toto onemocnění je velmi časté, avšak k lékaři se pacienti vydávají většinou až když jsou potíže nesnesitelné, či když začínají mít obavu například z nádoru tlustého střeva. Překonání studu či jiného důvodu vedoucímu k nenávštěvně lékaře, se vyplatí, neboť v ordinaci lékaře čeká mnoho možností, jak se nepříjemného problému zbavit.
Rizikové faktory hemoroidů
Rizikovými faktory pro vznik hemeroidů je dědičnost (tenkostěnné rektální žíly), tělesná konstituce(otylost), životní styl – sedavé zaměstnání (na druhou stranu i ve sportech se najde takový, který, co se vzniku hemeroidů týče, není ideální – a to sice cyklistika), strava (strava s nedostatkem vlákniny), malý příjem tekutin (stolice je pak tužší, je větší pravděpodobnost, že poškodí anální kanál), potíže s vyprazdňováním (dlouhé a usilovné „tlačení“ při zácpě, chronické průjmy), u žen bývá nejčastější příčinou pro rozvoj tohoto onemocnění těhotenství, neboť dochází k většímu tlaku v žilách pod „překážkou“ – vyvíjejícím se plodem, tedy i v žilách rektálních. Jako překážka pro správný odtok krve žílami může fungovat např. i nádor v malé pánvi.
Prevence hemoroidů
Pro zmírnění rizika onemocnění hemeroidy je potřeba hlídat, aby přijímaná strava obsahovalavlákninu (vláknina udržuje správnou funkci střev, jejich pravidelné vyprazdňování..), přijímatdostatek tekutin (omezit odvodňovací nápoje jako káva, alkohol) v případě obezity zhubnout (obezita je navíc rizikovým faktorem k mnohem závažnějším onemocněním), dodržovat tělesný pohyb, nosit vzdušné oblečení, dbát na hygienu řitní oblasti..
Příznaky a projevy hemoroidů
Hemeroidy se dělí na vnější a vnitřní.
Vnější hemoroidy
Vnější hemeroidy nacházíme především na zevním povrchu konečníku, či trochu hlouběji (těsně před řitním otvorem). Za normálního stavu jsou rozmístěny cirkulárně kolem vyústění konečníku. Jsou nebolestivé, měkké, nejsou nijak vlhké a nekrvácí.
Potíže se obvykle projevují vznikem většího bolestivého uzle (v podstatě dojde k nahromadění sražené krve v této pleteni, ve které byl porušen systém přítok – odtok krve, nejčastěji vlivem přílišného tlačení na toaletě – zvýšený tlak na cévní pleteně znemožní krevní odtok, krev se hromadí, sráží, vzniká uzel).
Vzniklý uzel se obvykle po několika dnech svraští (krevní sraženina se vstřebá), avšak zbude po němkožní výchlipka. Tato kožní řasa je sice nebolestivá, může však znesnadňovat hygienu okolí řitního otvoru, což může zpátky zvyšovat riziko vzniku hemeroidů. Proto se často přistupuje k chirurgickému odstranění této kůže.
Druhý možný osud bolestivého uzle je ten, že uzel praskne a sražená krev se z něj vyprázdní. Zde je opět potřeba dbát na hygienu řitní oblasti, neboť je zde riziko zanesení infekce do rány po prasklém uzlu.
Potíže s vnějšími hemeroidy tedy spočívají v bolestivém uzlíku, pacienti často pociťují také tlakv anální oblasti a prasknutí bývá pociťováno jako úleva.
Zásadním rozdílem mezi vnějšími a vnitřními hemeroidy je bolestivost. Oblast vnějších hemeroidů je bohatě inervovaná (je zde mnoho nervových zakončení, která vedou informaci o bolesti z této oblasti). Na druhou stranu v místě výskytu vnitřních hemeroidů tato zakončení nejsou, proto vnitřní hemeroidy nebolí.
Vnitřní hemoroidy
Vnitřní hemeroidy se tvoří hlouběji v análním kanálu.
Typickým příznakem vnitřních hemeroidů je krvácení (jasně červená krev) při odchodu stolice (od drobných nálezů na toaletním papíře po odkapávání krve do toaletní mísy).
Dalším příznakem (obvykle v pokročilejším stadiu onemocnění hemeroidy) je prolaps – vyhřeznutí hemeroidů (jako kdyby po defekaci byl konečníkem vytažen nafukovací balónek naplněný vodou) – žíly naplněné neodtečenou krví vyhřeznou. V počátečních stádiích se obvykle samy zasunou zpět. Časem si je však pacienti musí vracet do konečníku sami prsty.
V pokročilém stádiu prolapsů bývá přidruženým problémem zánět pokožky v okolí řitního otvoru. Neboť při prolapsech je produkován hlen „obohacený“ o zbytky stolice, který způsobuje, že je pokožka vlhká (mluví se o tzv. vlhké řiti) a podrážděná.
Bývají rozeznávány čtyři stupně pokročilosti onemocnění:
1. stupeň – hemeroidy o sobě dávají vědět pouze krvácením
2. stupeň – při stolici dochází k vyhřezávání hemeroidů, které se však sami vrátí
3. stupeň – hemeroidy se po vyhřeznutí sami nevrací (pacient je musí reponovat sám). Vyhřezávají navíc i při činnostech jako je zakašlání, kýchnutí, chůze.
4. stupeň – hemeroidy jsou trvale vyhřezlé, nelze je vrátit zpět. Potíže s „vlhkou řití“
Léčba hemoroidů
Léčbu lze rozdělit do 3 kategorií:
1. konzervativní
2. ambulantní zákroky
3. operace
1. konzervativní léčba
Pod konzervativní léčbou se skrývají zásady prevence nemoci (vláknina, tekutiny, hygiena). K tomu je doporučováno provádět sedací koupele v odvaru z dubové kůry, aplikovat masti, čípky.
2. ambulantní zákroky
Většinu hemeroidů lze přelstít ambulantním zákrokem, který obyčejně nevyžaduje pracovní neschopnost pacienta po zákroku, obejde se bez anestezie a hlavně vyřeší pacientovi nepříjemný problém. Nejčastěji ambulantně prováděné zákroky jsou:
- koagulace infračervenými paprsky – vhodná jen pro malé hemeroidy, neboť působí pouze do hloubky 3 mm
- elastická ligatura – nejrozšířenější metoda u nás. V podstatě se provádí podvázání hemeroidu gumovým kroužkem – hemeroid je zaškrcen a odpadá. Po tomto výkonu pociťují pacienti zhruba 2 dny tlak či bolesti v konečníku, pak však potíže vymizí.
- unipolární elektrokoagulace– uzel se průchodem proudu scvrkne
- bipolární koagulace – uzel je zničen teplem
- kryoterapie – zničení uzlu mrazem
3. operace
Existuje mnoho metod, jak operativně odstranit hemeroidy. Při některých se využívá laser, při jinýchskalpel. Někdy se odstraňuje pouze hemeoroidální uzlík, někdy i okolní sliznice.. Vhodný postup navrhuje lékař podle situace.
Jak si mohu pomoci sám
Podle druhu potíží si lze pomoci teplou sedací koupelí (překrvení hemeroidů, pocit tlaku) či naopakaplikací ledu (sraženina ve vnitřních hemeroidech).
Komplikace hemoroidů
K hlavním komplikacím léčby hemeroidů patří:
- Profúzní krvácení – krvácení po obtížné defekaci. Nebezpečí chudokrevnosti při takovýchto častých ztrátách krve.
- Trombóza vnitřního hemeroidu – přebývající krev ve vnitřní hemoroidální cévní pleteni se srazí a tato krevní sraženina obvykle vyvolá zánět oblasti. Hemeroid se zvětší – dráždí nervová zakončení registrující napětí ve stěně – reakce na toto zvýšení napětí je křeč. Kvůli této křeči svěračů bývá obvykle znemožněno vyšetření hemeroidů pohmatem skrz konečník (per rectum).
- Strangulace – zánětem postižené zvětšené hemeroidy vyhřeznou z konečníku, avšak dojde ke stahu svěrače – hemeroidům je tedy znemožněn návrat do análního kanálu. Nastává tzv. uskřinutí hemoroidálních uzlů.
Komplikace nemoci se obvykle řeší akutní operací.
ZDROJ:
http://nemoci.vitalion.cz/hemoroidy/
