ODHALTE TAJEMSTVÍ SVÉHO TĚLA

Kosmetické přípravky se v současnosti staly masovou záležitostí a není snad člověka, který by denně nepoužíval alespoň jeden výrobek kosmetického průmyslu.

Kosmetika pomáhá pokožce vyrovnat se s nelehkým úkolem, a to čelit každodenním nástrahám civilizace – prachu exhalacím, sluníčku apod. Někdy však kosmetika může být sama příčinou kožních potíží.

Kontaktní alergický zánět kůže patří mezi dvacet nejčastějších důvodů k návštěvě lékaře. Alergická kontaktní reakce vzniká na podkladě vrozeného sklonu nepřiměřeně reagovat na určitou látku, alergen.

Mnoho z nás očekává, že alergie nastane hned po prvním použití přípravku. Ve skutečnosti se nežádoucí reakce objeví až po dnech, týdnech někdy i letech opakovaného použití dané látky. Kůže je zarudlá, oteklá, svědí a mohou se tvořit i puchýře naplněné tekutinou.

Není také pravidlem, že se zánět kůže objeví jen v místě působení alergenu. Je to typické například u laků na nehty. Prsty s nalakovanými nehty se dotýkáme obličeje, očních víček a zde se také poprvé nežádoucí reakce na laky na nehty objevují. Proto je mnohdy velmi zapeklité přijít na konkrétní příčinu potíží. Domnívá-li se člověk, že trpí alergií na určitou kosmetiku nebo šperk, měla by být existence takové alergie potvrzena takzvaným epikutánním, plátenkovým testem.

Tyto náplasťové testy provádějí kožní lékaři. Náplasti se nalepí na 48 hodin na záda. Poté se odlepí a na kontrolu přichází klient až za dalších 24 hodin. Pozitivní reakce se projeví zarudnutím, svěděním, někdy i pupínky až puchýřky v daném testovacím okénku. Následuje poučení klienta o zjištěné kontaktní alergické reakci. Upozorní se na výskyt alergenu a riziko možné zkřížené alergické reakce.

Tedy na riziko vývoje další alergie na látky podobného složení. Vystaví se alergologický průkaz, kam se zapíše zjištěný alergen a přiloží se kartičky, které informují klienta o podobných názvech, jež vyjadřují stejnou alergickou látku (tzv. synonymech). Je to důležité pro orientaci ve složení kosmetických přípravků. Řada firem totiž používá různé označení či jen číselné kódy, a to je pro laika matoucí.

Nejčastěji se zjišťuje kontaktní alergická reakce na parfemace, barviva, konzervační látky, rostlinné výtažky, emulgátory, kovy – nikl, kobalt, chrom. Ty jsou obsaženy v bižuterii, v kovových ozdobách na oděvech a oděvních doplňcích.

Problémem je pro řadu lidí tvrdá voda, která obsahuje mnoho minerálních látek a vápenné soli. Tvrdá voda může dráždit zejména suchou, citlivou kůži, obzvláště v zimních měsících. Minerální látky v tvrdé vodě z některých mýdel vysráží pevné látky, které pak kůži mechanicky dráždí. Řešením je nainstalovat do vlastního vodovodního rozvodu filtr a změkčující systém.

INTOLERANCE, NESNÁŠENLIVOST

Mnohem častěji se v praxi setkáváme „jen“ s nesnášenlivostí vůči kosmetickým přípravkům. Projevy na kůži jsou v podstatě stejné – zarudnutí, svědění, otok a puchýřky, jen příčina je jiná. Často se jedná o nevhodně zvolený kosmetický přípravek s ohledem na typ pleti, přílišné odmašťování kůže, primárně citlivou kůži, pobyt v přesušených, klimatizovaných prostorech apod. Pokožka je citlivější i po korektivním ošetření chemickým peelingem či laserem a po opálení.

Také řada kožních onemocnění je spojena se zvýšenou citlivostí kůže. Již sama voda je pro kůži nevhodnou látkou. Namáčíme-li například ruce často do vody, dochází k jejich dehydrataci, praskání a rozvoji zánětu kůže. Používáme-li k mytí zásaditá mýdla či obrušující mycí pasty, vznikají na povrchu kůže nerozpustné drsné sraženiny vápenatých a hořečnatých solí. Ty pak kůži dráždí.

Mnohdy stačí i mechanické dráždění kůže částmi oděvu, pokrývkami hlavy, očními brýlemi, pracovními nástroji a podobně. Velmi citlivá pokožka může reagovat podrážděním již při čištění pleti. Při každém ošetření v salonu je třeba trvat na tom, aby nás kosmetička informovala o všem, co na pleti dělá, s jakými přípravky pracuje a co obsahují.

KOMEDOGENICITA

Tento termín vyjadřuje schopnost přípravku vyvolat zánět kůže podobný akné. To znamená, že při jejich používání dochází k hromadění odumřelých buněk v pórech a jejich ucpávání. Většina kosmetických přípravků je dnes testována a jejich komedogenicita je nízká.

Většinou se na vzniku kosmetického akné nepodílí jen samotný kosmetický přípravek. Projevuje se vrozený sklon k akné, zvýšené pocení, například v létě, nadměrná tvorba mazu a zvýšené ochlupení. Rostlinné oleje do 25% koncentrace akné nezpůsobují. Výrazný komedogenní efekt má butylstearát, kyselina stearová, laurylalkohol. Zanícené pupínky na obličeji však může mít na svědomí i infekce pomnožená v nesprávně skladované a používané kosmetice.

JAK SE VYVAROVAT NESNÁŠENLIVOSTI VŮČI KOSMETICE

Při nákupu nového přípravku požádejte prodavačku či kosmetičku o tester – vzorkové balení. Doma proveďte zkušební test. Po dobu 5 dní 2x denně vtírejte například krém na stranu krku. Nedostaví-li se nežádoucí reakce, je možné začít přípravek používat.

Vyhýbejte se zkoušení kosmetického výrobku z otevřeného balení na pultě v obchodě. Zde je nesprávně skladován, zpravidla mikrobiálně znečištěn a může vás podráždit. Takovéto testování neposkytuje objektivní zkušenost s daným výrobkem. Pokud přesto neodoláte, vyzkoušejte vzorek pouze na hřbet ruky, kterou si pak umyjete.

Máte-li všeobecně citlivou pokožku, kupujte si zásadně pouze ty výrobky, jejichž seznam přísad není příliš dlouhý. Vyhýbejte se především parfemaci (pak hledejte označení „parfume free“, „sans parfum“, „fragrance free“). Parfém neaplikujte přímo na kůži, ale opatrně na oblečení. Při sklonu pleti k akné hledejte na obalu nápis „non comedogenic“, „nekomedogenní“, „testováno na komedogenicitu“. V případě alergie na barviva vyzkoušejte hnědé oční stíny namísto modrých nebo zelených.

Alergii na konzervační látky budete respektovat použitím kosmetiky bez těchto přísad. Na obalech najdete označení „preservative free“, „sans conservateur“, „bez konzervačních látek“.

Trvanlivost těchto nekonzervovaných výrobků prodloužíte zachováním následujících zásad: Dávejte přednost výrobkům v obalech s pumpičkou nebo v neprůhledných obalech. Méně se dostanou do kontaktu se vzduchem a prsty. Výrobky skladujte v suchu a temnu. Nevystavujte je přímému slunci a teplu. Krémy z kelímků nabírejte pomocí špachtle, kterou hned vyhodíte. Šampony a sprchové gely uchovávejte v chladu. Po každém použití výrobek pečlivě zavřete.

Používejte kosmetiku jen svoji vlastní, zbytečně neexperimentujte. Alergie na laky na nehty se dnes již dá řešit hypoalergenními laky na nehty. Při infekcích na obličeji, krku či rukou se utírejte po umytí jemným papírovým kapesníčkem bez parfemace a hned jej vyhoďte. Zamezíte tím roznášení infekce a ušetříte za denní výměnu ručníků.

Máte-li podezření na alergii na kosmetické výrobky, nevyhazujte je. Navštivte kožního lékaře a proveďte plátenkový test. Je třeba mít na paměti, že termín hypoalergenní na dózách kosmetických výrobků neznamená, že daný přípravek nemůže vyvolat alergii. Přesto je to označení, které nám do určité míry zaručuje nepřítomnost nejčastějších alergenů!

zdroj:

http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?id=297402