KORUPCE I V OČKOVÁNÍ
Lidé, kteří v Česku rozhodují o povinném, a tedy i z veřejného pojištění hrazeném očkování, zároveň inkasují peníze od samotných výrobců vakcín. Jak zjistily HN, někteří členové Národní imunizační komise byli placeni farmaceutickými společnostmi.
Tak například sympozium o očkování, které pořádala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy - na pozvánce stojí: "Organizace sympozia byla umožněna díky laskavé podpoře poskytnuté firmou GlaxoSmithKline." Účastnili se ho mimo jiné Josef Trmal, Jozef Dlhý nebo Jitka Částková. Tedy lidé, kteří v imunizační komisi rozhodují o očkování, a ovlivňují tak přímo byznys obřích výrobců sér, mezi něž GlaxoSmithKline patří.
Přednášku doktorky Vilmy Marešové, také členky komise, sponzorovala zase firma Pfizer. Ta má nyní kvůli propojení s lékaři a lidmi, kteří rozhodují o lékové politice státu, problémy v USA. Pro podezření z korupce zaplatí v přepočtu více než miliardu korun. Sponzoring sympozií není jedinou formou spojení mezi farmaceutickými firmami a členy komise. Pracují pro ně i při klinických studiích a dostávají od nich odměny. "Spolupracuji i s farmaceutickými firmami. Někdo vypíše konkurz na vedoucího klinické studie, a když vyhrajete, pak studii vedete. Jsou vypláceny náhrady za odvedení práce," říká další člen komise Roman Chlíbek. A spoluprací se netají ani firmy. "Společnost GlaxoSmithKline spolupracuje s většinou členů Národní imunizační komise," řekla PR manažerka společnosti Eva Šebestová.
Dernerová: Není to správné Lékařka a senátorka Alena Dernerová praxi
kritizuje: "Tato propojení nejsou správná. Pokud někdo rozhoduje o lékové či očkovací politice, neměl by zároveň spolupracovat s farmaceutickými firmami." Podle ministerstva zdravotnictví je však nezávislost členů komise ošetřena. "Součástí prezenční listiny ze zasedání komise je prohlášení členů, že k bodům jednání není z jejich strany deklarován konflikt zájmů. Pokud by konflikt existoval, zdrží se hlasování," popsal mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Odmítl však prohlášení členů doložit stejně jako to, jak kdy hlasovali. "Takovou povinnost nemáme," uvedl. Stát přitom nemá kontrolu nad pravdivostí jednotlivých prohlášení, spoléhá jen na etiku členů komise, jejíž předseda Michael Vít je v současnosti stíhán kvůli údajnému zmanipulování zakázek na ministerstvu zdravotnictví.
Navíc: členové, kteří prohlásí, že jsou ve střetu zájmů, sice nesmí hlasovat, ale mohou se účastnit debaty, a tím rozhodování i tak ovlivnit. "Farmaceutické firmy vynakládají část svých zisků na vzdělávání, jen by měly být nastaveny mantinely, aby se nemohlo jednat o korupci," říká Hana Cabrnochová, místopředsedkyně komise. "Když si někdo vezme peníze třeba za reklamu na svých stránkách, mělo by to být vyrovnané od různých farmaceutických firem," dodává. Podle Dernerové je ale systém nastaven špatně. "Očkovat by se nemělo takto plošně. Zjistit, nakolik je které očkování třeba, stojí deset milionů. Směšná částka v rozpočtu České republiky i výrobců vakcín," vysvětluje. Na očkování stát vydává ročně zhruba miliardu. Téma, strany 2 a 3
O autorovi: Barbora Strnadová, barbora.strnadova@economia.cz S přispěním Terezy Blažkové
Máte fantazii? Tak odpovězte. Dovedete si představit krystaličtější střet zájmů, než že ten, kdo bere peníze od soukromé firmy, zároveň rozhoduje, jestli si její služby vybere stát? My to neumíme. A dovedete si představit hloupější výmluvu státu, který takový střet zájmů umožňuje, než že mu aktéři slíbili, že nebudou svého penězodárce zvýhodňovat, čestné pionýrské? Pokud se ptáte, proč tyhle pitomé otázky klademe, vězte, že přesně tohle se děje u lidí, kteří rozhodují o povinném očkování. Pracují pro farmakofirmy a zároveň říkají, čí substance se budou povinně píchat našim dětem. Je to odpudivá praxe. Leč legální.
