ODHALTE TAJEMSTVÍ SVÉHO TĚLA

Čeští politici navrhují, aby rodiče dívek ve věku 13 až 14 let nemuseli platit za vakcínu, která by je měla ochránit před viry, jež vyvolávají rakovinu děložního čípku. Fyzioložka prof. RNDr. Anna Strunecká DrSc., upozorňuje, že vakcínu Gardasil, na evropském trhu dostupnou pod názvem Silgard, považují američtí experti za nejnebezpečnější vakcínu, kterou se dnes očkuje. Totéž platí o vakcíně Cervarix.

Paní profesorko, jak se liší vakcíny Silgard a Cervarix?

Gardasil/Silgard obsahuje neinfekční virové částice čtyř hlavních typů lidského papiloma viru (HPV). Dva z nich mohou být původci zhoubných nádorů děložního čípku, druhé dva způsobují bradavice na pohlavním ústrojí, takzvaná kondylomata. Cervarix obsahuje pouze dva typy HPV, nechrání tedy před vznikem kondylomat. Obě vakcíny obsahují značné množství hliníku, který může také vyvolávat různé nežádoucí účinky.

Uvádí se, že existuje dalších sto dvacet kmenů HPV. Jak tedy mohou tyto vakcíny dostatečně ochránit dívky před rakovinou? 

V tom je právě problém. Oponenti této vakcinace připomínají, že při potlačení účinků některých virů se jiné se stejnými patologickými důsledky stávají agresivnější a že i očkované ženy do tří let onemocněly jinými typy nádorů děložního čípku. Ostatně, v příbalových letácích všech těchto vakcín se píše, že očkování nechrání před všemi typy rakoviny děložního čípku a nechrání všechny očkované. V současné době není ani známá doba trvání ochrany po očkování. Navíc nikdo dosud jednoznačně neprokázal, že HPV je určujícím faktorem pro vývoj karcinomu, protože většina žen je sice nakažená, avšak zároveň nemá rakovinu děložního čípku.

O vedlejších účincích vakcín se nehovoří?

Neurologové nalezli 69 případů výskytu Guillainova-Barrého syndromu (GBS) po očkování Gardasilem v letech 2006 až 2009. To je velice těžké onemocnění, které postihuje periferní nervy a projevuje se omezením až ztrátou pohyblivosti, necitlivostí v nohách, změnami ve smyslovém vnímání a celkovou slabostí. Počátek tohoto onemocnění nastává šest týdnů po očkování. Jeho původcem je hliník z vakcín, který je i „tvůrcem“ amyotrofní laterální sklerózy (ALS), dalšího vážného onemocnění, objevujícího se u očkovaných dívek.

V USA je populární internetový program pro oznamování vedlejších účinků vakcín (VAERS). Lékaři nemají povinnost podávat do tohoto systému hlášení, a tak se odhaduje, že tam svoje potíže uvede pouze asi deset procent postižených pacientů. Jako další nežádoucí účinky Gardasilu vedle GBS a ALS jsou hlášeny tromboembólie, autoimunitní poruchy, záněty slinivky břišní, anafylaktický šok, zánět míchy, poruchy hybnosti a dokonce úmrtí. Další poukazují na ztrátu vědomí, paralýzu, křeče, otoky, bolesti na hrudi, problémy s dechem, nepravidelnosti srdeční činnosti, selhání ledvin, vyrážky, narušení menstruačního cyklu či trvalé zvracení. Celkem se na seznamu VAERS objevuje 21 292 případů vedlejších účinků vakcíny Gardasil. Do začátku letošního roku zemřelo v USA po očkování 93 dívek, jeden chlapec a tři kojenci, jejichž kojící matky byly očkovány Gardasilem.

Jaký je ale skutečný výskyt vedlejších účinků? 

Dr. David Kessler, bývalý ředitel FDA (Food and Drug Administration) řekl: „Hlásí se pouhé jedno procento vedlejších účinků.“ FDA přiznává, že devadesát procent lékařů vedlejší účinky vakcín raději nehlásí. Tajná zpráva Connaught Laboratories, amerického výrobce vakcín, uvádí, že skutečný počet příhod nežádoucích účinků je padesátkrát vyšší než je počet hlášení ve vládním VAERSu. Veřejnost se o nich ale nedozví. Moji kolegové z USA, kteří se zabývají problematikou očkování, odhadují, že postižených dívek a žen po očkování Gardasilem jsou miliony.

Lze tak obrovskému číslu vůbec věřit?

Když v Americe dávají rodiče svoje dítě očkovat, zaplatí požadovaný poplatek za vakcínu svému lékaři. Část těchto peněz jde do fondu pro kompenzaci v případě poškození dítěte v důsledku očkování. Jen v letech 2006 až 2009 byla vyplacena více než miliarda dolarů pro tisíce poškozených a za stovky úmrtí po očkování. Jsou tedy opravdu vakcíny zcela bezpečné a jejich vedlejší účinky minimální?

Velmi výmluvná je zkušenost z postlicenčního testu účinků vakcíny Gardasil v Indii, který sponzorovali výrobci – Merck a GlaxoSmithKline. Protože šest očkovaných děvčat ve věku 10 až 14 let zemřelo a objevilo se 120 různých vážných zdravotních potíží od bolestí hlavy, poškození žaludku, epilepsie a poruch menstruačního cyklu, rozhodla se vláda Indie pokračování klinických testů s Gardasilem v jejich zemi zakázat. Faktem tak zůstává, že studie účinků těchto vakcín u dívek mladších než 16 let nebyla dosud nikde provedená.

Jako nový tah farmaceutických firem se objevilo doporučení očkovat Gardasilem chlapce školního věku. Dokonce i lékaři v České republice jim nabízejí očkování na ochranu té části těla, kterou nemají! Jak toto doporučení vysvětlují?

Chlapci by prý mohli onemocnět rakovinou hrdla po orálním styku s dívkou, která je infikována HPV. Vakcína má také sloužit jako ochrana před genitálními bradavicemi u chlapců a mužů ve věku 9 až 26 let. Muži prý vakcínu dobře snášejí. Jako vedlejší účinky jsou uváděny pouze mdloby, horečky, nevolnosti a bolesti hlavy.

Názorným a smutným příkladem je však příběh sourozenců z Floridy, který se objevil v tisku na konci roku 2010. Když měla jít patnáctiletá Daniela na druhou injekci Gardasilu, rozhodli se rodiče, že dají očkovat i jejího bratra, sedmnáctiletého Chada. Oba sourozenci byli naprosto zdraví studenti střední školy. Daniela dostala tři týdny po očkování velký epileptický záchvat. Lékaři se nejdříve domnívali, že dívka se předávkovala nějakou drogou. Protože si při pádu poranila obličej, obviňovali otce, že dívku bil. Později se objevil záchvat i u syna. Ačkoliv vyděšená matka upozorňovala lékaře, že to může být reakce na vakcinaci Gardasilem, ti nechtěli uvěřit, že chlapec toto očkování, určené přece pro dívky, dostal. Bohužel, Chadovi se záchvaty opakují a lékaři mu diagnostikovali epilepsii. Kromě toho trpí bolestmi ramen, průjmem a zažívacími potížemi. Zatímco Daniela se jakž takž uzdravila, ze zdravého Chada se stala troska. 

Co místo očkování?

Bohužel Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem karcinomu děložního hrdla. Internetové zdroje uvádějí 20 až 22 žen na sto tisíc žen. Významnou prevencí je tzv. Pap screening – histologické vyšetřování stěrů z děložního hrdla, které by měly pravidelně absolvovat ženy ve věku 25 až 60 let. Při včasném zachycení změn je možné rozvoji nemoci zabránit malým chirurgickým zákrokem.

Takže neočkovat?

Přes proklamované preventivní účinky Gardasilu/Silgardu a Cervarixu jsou nežádoucí účinky tak vážné, že by se neměly přehlížet ani zatajovat, byť se oficiálně interpretují minimálně. Každá matka, která se rozhoduje o očkování své dcery (nebo syna) s úmyslem ochránit jejich zdraví, by měla být informována o možných komplikacích. Velmi důležitý je i poznatek, že po očkování Gardasilem dochází často k mdlobám a k poranění různých částí těla po pádu, ke zlomeninám a modřinám. Proto se doporučuje sledovat očkované osoby nejméně 15 minut (raději déle) bezprostředně po očkování.

Je smutné, že představitelé a mluvčí zdravotnického establishmentu i naši poslanci tyto skutečnosti neznají nebo je vědomě přehlížejí a svým doporučením vystavují generaci dívek i chlapců působení stále ještě nedostatečně vyzkoušených vakcín.

A moje osobní doporučení? Pokud milujete svoje děti, naučte je včas bezpečnému sexu a hygieně, veďte dívky k pravidelným prohlídkám u gynekologa, ale nedávejte je očkovat ani Silgardem ani Cervarixem.

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. působila mnoho let na Přírodovědecké fakultě UK v oboru fyziologie a vývojové biologie. Je členkou mnoha mezinárodních odborných společností. Zabývala se dlouhodobě mechanismy vzniku patofyziologických změn u hematologických onemocnění, schizofrenie, Alzheimerovy nemoci a autismu.

zdroj:

http://www.vitalia.cz/clanky/jsou-vakciny-proti-rakovine-delozniho-cipku-nebezpecne/