OČKOVÁNÍ V ČR - DEMOKRACIE BEZ MOŽNOSTI VOLBY
O očkování jsou už léta v zahraničí vedeny dlouhé diskuse a určitě je proč. Jejich zdravotní prospěšnost, neškodnost a dokonce ani účinnost nejsou zdaleka tak jednoznačné, jak se nám většinou předkládá. Já v náledujícím článku uvádím v bodech jen některá fakta vhodná k dalšímu zamyšlení, studiu a diskusi. Navíc také vysvětluji negativní specifika očkování v Česke Republice. Každý z bodů by mohl být samostatnou kapitolou v knize, a proto v závěru doporučuji zdroje, kde je možné najít detailnější informace k uvedeným faktům. Cílem tohoto článku není podat vyčerpávající vysvětlení všech problémů a otázek spojených s očkováním, jako spíše vyvolání diskuse na toto u nás stále tabuizované téma.
- Do dnešního dne neexistují přesvědčivé důkazy, že hromadné očkovaní bylo příčinnou postupného poklesu výskytu daných infekčních nemocí. Viz. přiložené grafy, které vysvětlují jak nám byla tato informace vsugerována. K podstatnému snížení počtu běžných infekčních chorob včetně úmrtnosti na tyto většinou došlo už před zavedením plošného očkovaní především díky lepším hygienickým podmínkám. (1. s. 231, 2. s. 60, 3. s. 32, 5 s. 60, 7. s. 18, 8. s. 63, 17. s. 60)
- V USA už více jak 20 let sleduje NVIC (National Vaccine Information Center) zprávy o poškození vakcínami. S rostoucím počtem očkovacích látek stále častěji přicházejí i hlášení o naprosto zdravých dětech, které do několika hodin, dnů či týdnů po očkování nečekaně onemocní. Tyto děti mohou vedle lokálních reakcí mít také vysoké horečky, křeče až zánět mozku. Stále se zvyšuje počet dětí jejichž fyzický, mentalní a emocionální vývoj je po očkování zpomalen. A lékaři většinou řeknou rodičům, že se jedná o náhodnou souvislost. Ve skutečnosti po dlouhá léta výrobci vakcím tvrdili, že tyto nemaji žádné vedlejší účinky. Až pod tlakem důkazů je dnes uznáno, že žádná vakcína není 100% bezpečná ani 100% účinná. (1. s.232, 2. s. 32, 8. s. 80-94, 17. s. 3, 6, 27, 47)
- Zatímco krátkodobá rizika očkováni jsou dnes už většinou dobře známa (i když jen vyjímečně dostatečně vysvětlována), nikdo přesně nezná dlouhodobá rizika vpichování cizích bílkovin (nositelé genetického materiálu) do organismu dítěte. A ještě více zarážející je, že dotyční ani nemají příliš zájem tato rizika dlouhodobě sledovat. Ideálním důkazem o účinnosti očkováni by byla studie, kdy bychom polovinu naočkovaných a polovinu nenaočkovaných děti vystavili dané infekční chorobě a zjistili, které děti a jak těžce onemocní. Toto je z etického hlediska samozřejmě nepřípustné, a tak nám zbývá možnost sledovat zdravotní stav naočkovaných a nenaočkovaných dětí, jak z hlediska výskytu daného onemocnění v průběhu jejich života, tak i jejich celkového zdravotního stavu. Jen v SRN dnes žije asi 1 milion nenaočkovaných či téměř nenaočkovaných lidí, to znamená idealní skupina ke sledování. Potíž je však v tom, že o takovéto důkazy výrobci očkovacích látek nemají zájem. Ve skutečnosti v ČR ani vůbec neexistuje nezávislá odborná organizace shromažďující data o vedlejších účinncích očkování. Z více menších nezavislých studií ze zahraničí vyplýva, že nenaočkované děti mimo jiné podstatně méně trpí na alergická onemocnění, je u nich nižší výskyt astmatu, kožních potíží, hyperaktivity. (2. s.57, 13, 15)
- Existuje stále rostoucí podezřeni, že očkování proti většinou neškodným dětským nemocem je spoluzodpovědné za dramatické zvýšení počtu určitých onemocnění od dob, kdy bylo očkování uvedeno do praxe. K těmto nemocem patří například rakovinná onemocnění, leukemie, revmatoidní artritída, roztroušená skleróza. Výskyt astmatu, diabetu a autoimunitních onemocnění u dětí se za posledních 20 let zdvojnásobil. Četnost ADD (Attention Deficit Disorder) se ztrojnásobila a počet autistických dětí vzrostl z 1 mezi 2000 dětmi v roce 1960 na 1 mezi 200 dětmi v roce 2000. (1. s. 232, 3. s. 8-31, 9. s. 23, 57, 17. s. 21)
- Imunitní systém dítěte je po narození zavislý na příjmu protilátek z mateřského mléka a vyzrává postupně v průběhu prvních třech let života. A do takovéhoto křehkého organismu máme bez přemýšlení nechat napíchat až 6 infekčních onemocnění najednou? Samozřejmě, že se jedná o umrtvené anebo oslabené zárodky infekčních onemocnění, ale tyto musí být stále natolik účinné aby zvládli vyprovokovat imunitní systém k tvorbě protilátek a navíc jsou obohaceny směsí neurotoxických a hepatotoxických latek s antibiotiky. Je velmi nepravděpodobné aby takovouto zátěž zvládl kojenec přirozeným způsobem. (2. s. 150, 17 s. 53)
- Thiomersal (ethylrtuť) je vysoce toxická sloučenina rtuti, která je byla donedávna běžně používána v očkovacích ampulích jako konzervans. V případě, že kojenec dostal všechna doporučovaná očkování ve věku 2 měsíců, dostal v tento den do svého organismu více než 60 mikrogramů ethylrtuti, to znamená několikanasobné překročení maximální dovolené hranice pro dítě. Dnes už jsou studie, které našly statisticky významnou souvislost mezi thiomersalem a poruchami nervoveho vývoje, včetně opoždění řeči, poruch spánku. Thiomersal je také spojován s poruchami mozku a ledvin, stejně jako s nervovými a imunitními poruchami. Právě pod tlakem „odpůrců očkování“ se v posledních letech rtuť v očkovacích ampulích v USA nahrazuje snad, že menšími jedy, i když výrobci vakcím souvislost mezi rtutí přítomnou v očkovacích ampulích a zdravotními problémy neuznali a navíc se tyto starší vakcíny dále posílají do jiných zemí. Mezi dalšími jedy přítomnými v některých vakcínách je hliník a formaldehyd . Hliník je neurotoxin, který v pokusech na zvířatech vyvolává behaviorální, neuropatogenní a neurochemické změny. Formaldehyd patří mezi rakovinotvorné látky. (2. s. 57, 8. s. 39, 58, 9. s. 26, 17. s. 19, 24, 25, 29)
- Otrava rtutí a autismus maji téměř identické projevy: narušený kontakt s okolím, sebepoškozování, nedostatek očního kontaktu, nedostatečná obličejová mimika – vyjadřování, přecitlivělost na hluk a dotyk, opakované automatismy v chování. (9. s. 63, 17. s. 31, 34)
- Česká Republika se připojila k Evropské Unii v Úmluvě na ochranu lidských práv v souvislosti s aplikací biologie a medicíny ( zkráceně a zjednodušeně: „práva jednotlivce jsou nadřazena zájmům společnosti“ a „jakýkoliv lékařský výkon může být prováděn pouze v případě souhlasu pacienta“), u nás se však i přesto nadále povinně očkuje, tj. i bez našeho souhlasu a toto se zdůvodňuje teoretickým nebezpečím, které nenaočkovaní představuji pro naočkované. O tom, ze nenaočkovaní neohrožují okolí svědčí statistiky ze sousedních Evropských zemí, kde v naprosté většině je očkování dobrovolné, už léta tam žijí tisíce nenaočkovaných anebo jen částečně naočkovaných dětí a výskyt daných infekčních chorob určitě není statisticky významně vyšší než v České republice. Navíc tento argument o přenosu je naprosto nesmyslný například u očkovaní proti tetanu, který se z člověka na člověka nepřenáší. (12. kap. I. čl. 2, kap. II. čl. 5)
- Lidé požadující možnost vlastního posouzení rizik a rozhodnutí o očkování jsou u nás často označováni za nebezbečné fanatiky. Ja osobně za fanatiky považuji ty, kteří prosazují aby jejich přesvědčení (v tomto případě pro očkování) věřil i celý zbytek zeměkoule. Přece proto, ze většina věří že očkování je ochrání před nebezpečnými viry či bakteriemi se děti ostatních rodičů nemusí bez jakéhokoliv zapochybování či možnosti vlastního rozhodnutí také podrobovat tomuto lékařskému zákroku. Stejně jako víra většiny automaticky neznamená, že tato většina hlásá pravdu. Příkladů o pravém opaku lze v historii najít nespočet.
- V zahraničí se už dlouhé roky vedou diskuse o prospěšnosti, účinnosti a škodlivosti očkování. Na jedné straně většinou stojí zástupci farmaceutických firem, lékaři, politici a větší část rodičů, kteří však mají jednostranné informace. Na druhé straně je pár nezávislych odborníků (to minimum co si v dnešním vědeckém světě silně závislém na sponzorech muže dovolit nezávislost a co i studovalo mimo rámec školou doporučené četby), rodiče často už očkováním poškozených dětí a filozofové bojujicí za právo jedince rozhodovat o vlastní životní cestě, filosofii a zdraví. (17. s. 17)
- Před 100 lety děti dostávali v USA 1 vakcínu, před 40ti lety 5 vakcín, dnes v případě, že podstoupí všechna doporučovaná očkování v USA děti dostávají 52 vakcín formou 15 injekcí do jednoho roku věku. Toto má být cesta ke zdraví? (17. s. 33)
- Proč se nedozvíme v ordinaci dětského lékaře o uvedených rizicích? Lékaři v ČR mají totiž zákonem nařízeno očkovat a rodiče, kteří toto odmítají udávat. Takto jsou lékaři u nás postaveni do těžké situace, kdy i v případě, že s odmítnutím provádění neodsouhlaseného lékařského zákroku, v tomto případě očkování souhlasí ani nemají šanci chovat se k takovýmto rodičům slušně a nedostat se přitom sami do potíží se zákonem.
- Takže u nás je na očkování, od jejich účinnosti, bezpečnosti až smysluplnosti povolen jenom jeden názor a to dodávaný firmami, které ampule vyrábějí, zkoušejí, interpretují výsledky testů a vydělávají peníze na těchto lécích.
- Výroba vakcím je spojená s testováním na zvířatech a mnohé jsou i připravovány s použitím zvířecích tkání, tzn. vakcíny určitě nejsou „cruelty free products“ a pro mnohé vegetariány i produkty, kterým se tito vyhýbají. (5 s. 60-61, 8. s. 25, 31)
- K jedné konkrétní vakcíně detailněji: Hepatitída B je často označována jako nemoc narkomanů a prostitutek, protože tato je přenášena krví a krevními produkty, tj. při pohlavním styku, použití nesterilních jehel a nastrojů. Ne při hraní se na písku, jak je nám občas podáváno. Teď když také přeženu, to by si muselo na drogach zavislé dítě při hraní vyměňovat krev se svým kamarádem. A riziko z pohozených hepatitídou B infikovaných jehel na pískovišti? Mě samotné se nepodařilo najít žadný statistický údaj o takovémto přenosu. (Ve skutečnosti například v USA v roce 1996 byla četnost hepatitidy B u dětí do jednoho roku 0,001%) V drtivé většině se u dětí s hepatitídou B jedná o děti nakažených matek. Proč tedy povinně očkovat několika měsíční kojence? Původně bylo očkování proti hepatitídě B určeno pro dospívající, ale takto velké děti už nechodily řádně na kontroly a tak utíkal možný zisk. Proto se očkování posunulo na kojence, jejichž maminky řádně na kontroly chodí a naše miminka tak dostávají injekci na základě doměnky, že někdy v dospívaní se budou nezodpovědně chovat. A to navíc v okamžiku, kdy ani není jisté jak dlouho očkováním navozená imunita vydrží, jestli se v průběhu dospívání nebude muset očkovat znovu. Ve Francii bylo toto očkování v roce 1998 ve školách zastaveno, pro podezření z vyvolávání roztroušené sklerózy. (2. s. 102, 9. s. 15, 107, 125, 10., 16., 17. s. 9)
Proč já odmítám očkovaní? Podotýkam, že jsem absolvovala Střední zdravotní školu, a na vysoké škole zkoušky z hygieny, immunologie i mikrobiologie a oficiální proočkovací argumentaci tedy dobře znám. Součastně jsem však už prečetla i několik desítek knih, studií a článků z nezávislých zdrojů. Považuji se za vzdělaného samostatně myslícího rodiče, který chce mít právo rozhodovat o tom co je nám každému nejdražší, a to je zdraví našich dětí. Chci mit pravo odmítnout provádění jakéhokoliv medicínskeho zákroku se kterým nesouhlasím. Myslím si že zodpovědnost za své zdraví a zdraví našich dětí patří do rukou každého rodiče a ne uředníka ministerstva, hygienika či lékaře, kteří jsou navíc na provádění medicínského zákroku finančně zainteresováni. Rozhodnutí očkovat by mělo být věcí osobního rozhodnutí bez jakéhokoliv vládního, medicínského nebo ekonomického nátlaku.
Je třeba si uvědomit, že ani lékaři i přes všechny své vědomosti, náročné studium a práci nejsou neomylní. Ještě v nedávné minulosti doporučovali opatření, která jsou dnes považována za chybná. Takto například našim dětem bez dlouhého rozmýšlení hromadně vyřezávali krční mandle (tonsilektomie) a nám dospělým doporučovali dopřávat si margarínů. Krční mandle jsou důležitou součástí imunitního systému organismu a k jejich odnětí by se mělo přistoupit jen za zcela vyjímečných situací. Klasické margaríny obsahují trans mastné kyseliny, které jsou dnes považovány za jedny z nejrizikovějších složek potravin vzhledem k vývoji kardiovaskulárních oněmocnění.
Na druhé straně si nesmírně vážím práce zodpovědných lékařů, které zákon v ČR o povinném očkování uvádí do velice obtížné situace a také naprosto toleruji a respektuji právo jiných rodičů, kteří chtějí nechat své rodiny očkovat. Systém postavený na strachu před našim okolím, bakteriemi, viry, lékaři, kteří nás udají, přáteli jenž strašíte, že je ohrožujeme neuznávám. My jsme se rozhodli pro cestu hledaní rovnováhy, spolužití s našim okolím.
Doporučené a výše citované zdroje:
1. How to raise a healthy child in spite of your doctor, Robert S. Mendelsohn, M.D, ISBN 0-345-34276-3
2. Impfratgeber aus ganzheitlicher Sicht, Dr. med. Georg Kneißl, ISBN 3-88721-165-0
3. Imunization, The reality behind the myth, Walene James, ISBN 0-89789-360-3
4. Problémy s očkováním, Dr. Randall Neustaedter, Alternativa, 1995
5. Raising vegan children in a non-vegan world, Erin Pavlina, ISBN 0-9725102-0-6
6. Očkovaní, obchod se strachem, Dr. med. Gerhard Buchwald, Alternativa, 2003
7. Virus-Wahn, Torsten Engelbrecht, Claus Köhnlein, ISBN 3-89189-147-4
8. What every parent should know about childhood immunization, Jamie Murphy, ISBN 0-9630373-0-7
9. What your doctor may not tell you about children“s vaccinations, Stephanie Cave, M.D., ISBN ) 0-446-67707-8
10. www.909shot.com - National Vaccine Information Center - organizace shromažďující od roku 1982 údaje o rizicích očkovaní
11. www.efvv.org – European Forum on Vaccine Vigilance,
12. www.iham.cz – právě připravované stránky o očkování
13. www.impfkritik.de - Německé stránky o očkovaní z nezávisleho pohledu
14. www.klein-klein-aktion.de - popis akce kterou vyvolala přednáška mikrobiologa Dr. Stefan Lange o neexistenci virů coby příčin nemoci a nesmyslnosti očkovaní obecně
15. www.nezavislyporadce.cz ve střípcích překlady z německých zdrojů plus spoustu odkazů na další stránky
16. www.vran.org - Vacccination Risk Awarrenes Network, nezavislá organizace
17. www.worldpsychology.net Cry of the heart, The medical Terror of Vaccinations asi 100 stránková kniha o rizicích očkovani a politice za nimi
ZDROJ:
http://www.naturalway.eu/cs/ockovani-demokracie.html