ODHALTE TAJEMSTVÍ SVÉHO TĚLA

V našich zemích není moc možností porovnat vývoj očkovaných a neočkovaných dětí. Děti se neočkují obvykle jen ze zdravotních důvodů, tudíž je nelze navzájem porovnávat. Když se ale podíváme do zemí, kde tu možnost mají, budeme překvapeni. Osobně mám doma téměř 1,5roku starou holčičku jež není očkovaná. Do dnešního dne netrpěla žádným zdravotním problémem resp. nezažili jsme doposavad ani jeden "nemocný" den, naopak u většiny (očkovaných) dětí je nemocnost běžná zhruba každé 3 měsíce života (viz vlastní zkušenost z lékárenské praxe).. dle mého jsou paradoxně zdravější děti neočkované než ty jimž v krvi koluje formaldehyd, rtuť a hliník z očkovacích látek, aneb kdo nezažil, asi neuvěří. Andy

alší pozorování poskytuje praxe Dr. Philipa Incao, www.philipincao.com. Dr. Philip Incao je antroposofický rodinný lékař dlouholetou praxí v zemědělské komunitě státu New York. Jeho praxe mu umožnila sledovat očkované a neočkované děti od narození do dospělosti. Poměr očkovaných a neočkovaných dětí (z důvodu přesvědčení rodičů) v jeho praxi byl cca 1:1. Během 23 let praxe pozoroval, že neočkované děti byly zdravější, silnější a odolnější než očkované. Alergie, astma, poruchy chování a pozornosti byly zcela zřetelně častější u očkovaných dětí. Na druhou stranu neočkovaní netrpěli nijak častěji ani vážněji infekcemi. http://www.compwellness.net/mp/Testimony-HouseofRepresentatives-Ohio.pdf.

       Dr. Martin Hirte v knize „Očkování - pro a proti“ uvádí, že neočkované děti jsou mnohem méně nemocné, než ty očkované. Neočkované vídá obvykle jen při preventivních prohlídkách.

       Mnoho z vás bude asi překvapeno. Celé roky je nám tvrzeno něco úplně jiného. Že očkování dětem prospívá, že je chrání před nemocemi a snižuje celkovou úmrtnost. Jak se ukazuje, nebude to tak úplně pravda.

kutečných vědeckých, dvojitě slepých kontrolovaných studií, sledujících očkované a neočkované děti, moc není. Neil Miller uvádí jednu: Kristensen, Aaby a Jensen: "Routine vaccination and child survival: follow up study in Guinea-Bissau, West Africa" (BMJ 2000; 321:1435). Kojenci očkovaní DPTPol měli téměř dvojnásobné riziko úmrtí než neočkovaní – imunosuprese navozená vakcínou v nehygienickém infekčním prostředí vede k vyššímu riziku nemoci a úmrtí. U nás očkované děti houfně neumírají jen proto, že nejsou v kontaktu se závažnými nemocemi.

       V Austrálii způsobily imunizační kampaně u domorodých Aboriginů vzestup kojenecké úmrtnosti na dvojnásobek, popisuje jejich lékař Dr. Archie Kalokerinos (http://www.whale.to/v/kalokerinos.html).

       Proč je tomu tak? Co se vlastně děje v těle po očkování? Jak jsem již uvedla, složení vakcín se během let zásadně změnilo, už to není napodobování přirozené infekce, jako tomu bylo dříve. Studie sledující účinnost se obvykle zaměřují jen na hladinu protilátek, čím více, tím lépe. Nezohledňují stav celé imunity, změny v buněčné nespecifické složce. Přitom právě buněčná imunita, leukocyty, makrofágy, je to, co skutečně fyzicky likviduje infekční zárodky, co nás zbaví bakterií a virů. Protilátky jsou jen jakési značky, signální praporky označující rozpoznaného vetřelce. Dokonce ani nezaručí imunitu, jak bylo v epidemiích mnohokrát dokázáno. Vyskytují se případy, kdy onemocní člověk s vysokým titrem protilátek a neonemocní člověk bez protilátek