PŘIDATNÉ LÁTKY VE VAKCÍNÁCH ZPŮSOBUJÍ NEPŘEDVÍDATELNÉ AUTOIMUNITNÍ REAKCE
Autoři v článku popisují průběh nežádoucích účinků po aplikaci vakcíny proti chřipce (šlo o vypuknutí systémového lupusu, jak po první aplikaci, tak o 12 let později po druhé apl.)
Pod indexem č. 2 můžete najít ještě odkaz na článek z roku 2009 (vakcíny a pomocné látky - popis, jakým způsobem narušují imunitu), dále uvádějí, že skutečně studie prováděné na zvířatech a lidech ukázaly možnost některých přídatných látek - hliník - způsobit nepředvídatelné autoimunitní reakce.
Roli sehrávají genetické predispozice či prostředí.
V textu mě zaujala zmínka o antifosfolipidovém syndromu (jde o geneticky podmíněnou trombofílii, následkem je vysoké riziko trombózy, embolie a NESCHOPNOST PŘIROZENĚ OTĚHOTNĚT, případně plod donosit) - tady zkoušeli tetanický toxoid vázaný na hydroxid hlinitý na myších, zaznamenali zde i zvýšené riziko vzniku Crohnovy choroby. (snad jsem to pochopila dobře, nějak se mi tomu nechce ani věřit...)
Dle předkladatelů je toto ovšem jen špička ledovce a lékařská obec by se měla zamyslet, čím nebezpečné přídatné látky nahradit. Nežádoucí účinky bez výjimky hlásit.
Zde si dovolím citaci prof. Prymuly (šéfa vakcinologické společnosti):
"Dnešní očkovací látky sází více a více na adjuvantní látky, které jsou schopny výrazně potencovat imunitní odpověď organismu. Je nepochybné, že látky jako formaldehyd, thiomersal nebo deriváty plazmy, jako je albumin, nejsou ve vakcínách ničím pozitivním, avšak opět je třeba zdůraznit, že realita zdaleka není tak nebezpečná, jak se mnohdy argumentuje. Postupně jsou tyto látky, které se vyskytují většinou ve stopových koncentracích z budoucích vakcín eliminovány. Někdy to je jednodušší, někdy je však tyto osvědčené látky obtížné něčím nahradit." Zveřejněno v čas. Vakcinologie (č. 2, 2011).
http://lup.sagepub.com/content/21/2/118.full
