Jdi na obsah Jdi na menu

REKLAMY NA OČKOVÁNÍ ÚTOČÍ NA ZÁKLADNÍ EMOCE

20. 1. 2012

Reklamy na očkování, ať proti klíšťové encefalitidě, nebo chřipce či proti žloutence jsou především o manipulaci s vaším pocitem strachu.

Všechny tyto reklamy jsou psychologicky zpracované do co nejmenších podrobností.

Tyto druhy reklam vyvolávají v lidech záměrně a cíleně čtyři závažné pocity:

  • pocit vlastní zranitelnosti
  • pocit ohrožení
  • pocit strachu
  • pocit bezmoci.

Ovšem, tyto reklamy jsou vytvořené záměrně tak, aby tento pocit zranitelnosti, ohrožení, strachu a bezmoci nepřišel ihned.

Jsou zpracované tak, aby po prvním shlédnutí vyvolaly v člověku pouze nepříjemný pocit a aby až následně vyvolávaly pozdější pocit zranitelnosti, ohrožení a následný strach a konečný pocit bezmoci.

Takovými reklamami, které přinášející tyto pocity, jsou reklamní sdělení typu "i z půjčování zubních kartáčků vzniká žloutenka". Tudíž každý z vás je ohrožen, protože každý z vás má zubní kartáček a kdokoli infikovaný si může půjčit váš zubní kartáček a vy se to nedozvíte - a proto se dejte očkovat.

Nebo "nebezpečná infikovaná klíšťata hrozí všude v přírodě" - pokud chodíte do přírody nemáte šanci se jim vyhnout a proto se dejte očkovat.

Či "s očkováním proti chřipce se můžete chřipce vyhnout" - skrytě řečeno: bez očkování se nebezpečné chřipce vyhnout nemůžete atd.

Mozek si takovéto informace po jejich shlédnutí, či vyslechnutí uloží do své paměti, ať si to člověk uvědomuje či nikoli. A pak moc záleží na tom, jak člověk tuto informaci nadále zpracuje.

Pokud tuto prvotně nepříjemnou informaci si člověk uloží bez jakéhokoli vnitřního zpracování a následného vnitřního odmítnutí této informace, tak je zle.

Takovýto člověk si vlastně uloží informaci: zubní kartáček = ohrožení, klíště v přírodě = ohrožení, chřipka = ohrožení a postupně se stane přecitlivělým, aniž by si to ze začátku uvědomoval.

Začne podvědomě být háklivým na to, aby si někdo půjčoval jeho kartáček na zuby.
Nebo jakmile jde do přírody, kde jsou klíšťata, tak ho více zajímá, zda neuvidí či na něj nevleze klíště.
Nebo také jakmile se z TV, z rádia, z novin či z doslechu dozví, že začíná v jeho zemi, potažmo okolí, řádit chřipka, vnitřně znervózní.

Tudíž když se v životě takového člověka dané slovo stane dříve či později aktuálním, ucítí vnitřní nátlak. Ucítí pocit, že je ohrožen. A z tohoto pocitu ohrožení plyne pocit bezmoci, že na to nebezpečí sám nestačí a následný pocit strachu.

Vždyť příčinu odstranit nemůže. Zuby si čistit chce a k tomu potřebuje zubní kartáček.
Do přírody chodit chce, ale jsou tam klíšťata.
Před "bacily" chřipky, které číhají všude ve vzduchu i na předmětech, neuteče (vzduch dýchat musí).

Tudíž, takovýto člověk ucítí, že mu nezbývá nic jiného, než že pokud si chce bez újmy na zdraví čistit zuby, tak by se měl nechat očkovat proti žloutence.
Nebo pokud chce bez újmy na zdraví chodit do přírody, tak by se měl nechat očkovat proti klíšťové encefalitidě.
Anebo pokud chce bez újmy na zdraví přežít nápor virů chřipky, tak se má nechat očkovat proti chřipce.

Nejhorší však je to, že takovýto člověk vlastně poškodil sám sebe tím, že neuměl zpracovat správně informaci z reklamy. Jinými slovy: podlehl tomu, co chtěl farmaceutický průmysl. Tedy koupil si...

Koupil si očkování a stal se závislým. Skrytě, nevědomě. Protože nevěří, že odolá nebezpečí žloutenky, klíšťové encefalitidy či chřipky příští rok, za pět let, za dvacet let.

Další smutný fakt je, že si lidé myslí, jak je úžasné a milosrdné, že existuje očkování, které je chrání před nebezpečím, jak je úžasné, že existuje farmaceutický průmysl.

Přitom, ve skutečnosti, je pravda někde jinde.

Autor: Katka Kuňová
ZDROJ: www.avenna.cz
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář