Přibarvování potravin se provádí nejčastěji z estetického hlediska (např. znovu získat barevný vzhled potraviny, který se během výrobního procesu změnil, zajistit uniformitu výrobku ve všech šaržích, zvýšit spotřebitelskou atraktivnost výrobku). Potraviny se přibarvují buď přírodními, nebo syntetickými barvivy.
Přírodní barviva jsou nejčastěji rostlinného původu a nejčastěji používanými přírodními barvivy jsou karotenoidy, anthrachinony, balainy, karotenoidy a pyrrolová barviva.
Syntetická barviva jsou nejčastěji azobarviva, fenylmethanových barviv, nitrobarviva, pyrazonová, xanthenová, antrachinonová, chinolinová a indihoidní.
Zvláště syntetická barviva mohou mít negativní účinky na konzumenty přibarvovaných potravin. Postupně byly u některých barviv prokázány karcinogenní účinky, hemolytické působení, inhibice některých enzymů, negativní působení na žaludeční sekreci, některá, mohou škodit také obsahem reziduí z výroby (různých uhlovodíků, těžkých kovů), alergické reakce.
Každý stát má vlastní legislativu pro povolené přibarvování potravin syntetickými barvivy. Vzhledem k tomu, že se do ČR mohou dostat i potraviny s nepovolenými barvivy nebo jsou některé nekvalitní potraviny a nápoje záměrně přibarvovány (např. červená vína) a uměle jsou tak vydávány za velmi kvalitní je nutná rychlá a jednoduchá metoda jejich identifikace v potravinách a nápojích.
Barviva, která mohou být používána v ČR pro přibarvování potravin:
Číslo Název
100 kurkumin
102 tartrazin
104 chinolinová žluť
110 žluť SY
120 košelin, karmín, kys. Karmínová
122 azorubin
124 ponceau 4R
129 červeň Allura AC
131 patentní modř V
132 indigotin
133 Brilantní modř
142 Zeleň S
151 Čerň BN
155 Hněď HT
160 d-lykopen
160 e-β-apo-8´-karotenal
160 fetylester kys. beta-apo-8´´-karotenové
161 blutein
Snažte si syntetickým barvivům vyhýbat co nejvíce, vaše tělo resp. zdraví vám za to vřele poděkuje.