ÚMLUVA O BIOMEDICÍNĚ
Myslím, že stále ještě existuje v dané situaci cesta resp.tzv. Úmluva o biomedicíně jejíž význam tkví především v tom, že jde o nejvyšší zdravotnický zákon země, která jej ratifikovala, a který má přednost před všemi ostatními, dosud platnými zdravotními zákony (samozřejmě spolu s některými ustanoveními Listiny základních práv a svobod, které se týkají zdravotnictví s Úmluvou o právech dítěte, směrnicemi EU atd.) Jak je obecně známo Úmluva se vtahuje na VŠECHNY lékařské a biologické aplikace týkající se lidských bytostí a to včetně aplikací preventivních (tj. i pro oblast OČKOVÁNÍ). ČR se tak zavázala (a to již v roce 2001), sladit své zákony s uvedenou nadnárodní a hierarchicky vyšší právní normou.
Což tedy prakticky znamená, že dokud je shoda „běžných“ zdravotních zákonů s Úmluvou je vše v pořádku, jakmile je však rozpor (viz blížící se schválení nového zákona o zdravotních službách) má aplikační přednost Úmluva, tedy alespoň takto je to obecně známo a bráno i v ostatních zemích EU jež také Úmluvu přijaly. Problémem u nás bohužel je, že doposavad tato „praxe“ není vždy a všude ustálenou majoritní strategií (dle mého názoru většina poslanců o tomto skutečném faktu nemá ani potuchy, přestože mají hlasovací právo rozhodnout) a tím dochází k celé řadě nedorozumění, včetně zmíněných legislativních procesů inkriminovaného zákona.
Takže teď se vlastně ukáže ta neskutečně skutečná realita (a také mezinárodní ostuda české politické scény resp. poslanců), a to zda jsem země lidská práva dodržující (k čemuž jsme se kdysi zavázali) a nebo země lidská práva omezující a na to jsou naštěstí (tedy doufám, že fungující nejen teoreticky) další ochranné instance (už ale spíš mimo ČR)..
Krásný zbytek léta. Andy
