ANÉMIE A ÚNAVA U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ
Až 76% pacientů s nádorovým onemocněním pociťuje únavu jako symptom, který výrazně snižuje kvalitu jejich života. Svůj stav popisují jako pocit vyčerpání a ztráty energie, neovlivnitelný odpočinkem a relaxací.
Na projevech únavy se velkou měrou může podílet anémie, jako jeden z projevů samotného nádorového onemocnění. Ta se může ještě nezbytnou léčbou chemoterapií či radioterapií prohloubit. Příčinou anémie nemusí být jen nedostatečná krvetvorba například při postižení kostní dřeně nádorem nebo zvýšené krevní ztráty, provázející karcinomy zažívacího traktu či gynekologické nádory, ale samo nádorové onemocnění.
Při anémii nádorového původu je vlivem některých cytokinů snížené využití železa, nezbytného pro vývoj erytrocytů, kostní dřeň nereaguje dostatečně na erytropoetin, cytokin (někdy označovaný jako hormon), který má zásadní význam pro vyzrávání erytrocytů. V důsledku těchto změn nastává pokles hemoglobinu, přenášejícího kyslík ke všem tkáním v organismu. Při nedostatečné distribuci kyslíku dochází ve tkáních k hypoxii, zvyšuje se plicní ventilace, objevují se tachykardie, nedostatečné prokysličení mozku může vést i k narušení kognitivních funkcí. Důsledkem je pak zhoršení komunikace s okolím.
Podle prim. MUDr. Evy Helmichové, CSc, z ambulantního onkologického centra VFN 1.LF UK je proto důležité v prvé řadě zjistit příčinu anémie. V rámci tiskové besedy k tomuto tématu byly prezentovány dva nezávislé výzkumy (2000/2001), zaměřené na kvalitu života onkologických pacientů v CR (celkem cca 800 nemocných). Do prvního výzkumu byly zahrnuty pouze pacientky s karcinomem prsu, druhý obsahoval heterogennější skupinu diagnóz. Jak uvedl PhDr. Karel Hnilica, výsledky obou studií vedly k velmi podobným závěrům, které lze shrnout do dvou hypotéz: onkologičtí pacienti si nejčastěji stěžují na únavu (následuje bolest, psychické problémy a v určitém odstupu pak zažívací obtíže a problémy s vyměšováním), která je ovlivněna jednak bolestí, nevolnostmi, psychickými tenzemi, jednak hladinou hemoglobinu. Současně je možno považovat únavu za nejvýznamnější příčinu zhoršené kvality života u onkologicky nemocných.
Léčba anémie, přispívající dosti výrazně k prohloubení únavy, je pomocí přípravků železa nedostačující a krevní transfúze přinášejí pouze krátkodobé zlepšení. V poslední době se ukazuje výhodné řešit tyto stavy podáváním rekombinantního erytropoetinu. Jedná se o lék dnes zcela běžně používaný u dialyzovaných pacientů. Pro onkologická onemocnění byl přípravek zaregistrován už v roce 1996, ale větší zkušenosti s jeho užitím v daném kontextu se objevují teprve nyní. Preskripce je možná onkologem, hematologem, internistou a pediatrem.
V ČR bylo sledováno 42 pacientů léčených chemoterapií, kterým byl při léčbě anémie podáván erytropoetin po dobu 3-54 týdnů. Podle dosažených výsledků vedla i krátkodobá aplikace (4 týdny) ke zvýšení koncentrace Hb. Úprava anémie umožnila dokončení chemoterapie v plánovaných dávkách a čase. Aplikace přípravku (do podkoží, je srovnatelná s inzulínovými vpichy) nebyla provázena žádnými nežádoucími účinky (krevní tlak se nezměnil ani ve skupině pacientů s hypertenzí či ICHS). Během podpůrné léčby erytropoetinem došlo ke zlepšení kvality života nemocných a u více než 50% sledovaných parametrů bylo zlepšení statisticky významné.
Jak na závěr dodala dr. Helmichová, v podpůrné léčbě lze udělat mnoho. Ale není levná.
Jaroslava Sladká
ZDROJ:
http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1201/med1228.html
