GENETICKY MODIFIKOVANÉ POTRAVINY - GMO
Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus, GMO) je organismus, jehož genetický materiál (tedy DNA, příp. RNA u RNA virů) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. V současnosti jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskuzí.
Studie na zvířatech krmených GM potravinami prokázaly, že tyto potraviny mohou mít toxický vliv na některé orgány a systémy, jako jsou játra, slinivka, ledviny nebo reprodukční orgány. GM potraviny mohou měnit i hematologické, biochemické i imunologické parametry zvířat. Není rovněž bez zajímavosti, že zvířata odmítají stravu vyrobenou z GMO, a mohou-li si vybrat, dávají přednost geneticky nemodifikovaným potravinám.
Není proto divu, že specialisté na lidskou výživu se nemohou shodnout v tom, zda GM potraviny představují pro člověka riziko, nebo zda jsou pro člověka zcela bezpečné. Nejrůznější vědecké studie dávají za pravdu oběma stranám, takže veřejnost je zmatená.
V květnu 2011 uveřejnil Jeffrey M. Smith údaje o tom, že v tělech těhotných žen i jejich dětí se ještě před narozením hromadí toxin Bt. Smith je výkonným ředitelem kanadského Institute for Responsible Technology, autor mezinárodních bestsellerů o GMO. Toxin Bt je obsažen v GMO kukuřici. Ta je vybavena genem z půdní baktérie Bacillus thuringiensis, který uvedený toxin produkuje, a to proto, aby byla kukuřice chráněná před hmyzem. Bt toxin tedy působí jako insekticid, porosty kukuřice nemusí být ošetřovány jinými nebezpečnými insekticidy a původně jak Monsanto, tak EPA deklarovaly, že Bt toxin nemá žádný dopad na spotřebitele, tedy na člověka.
Bt toxin se totiž používal jako postřikový insekticid i před zavedením GMO. V tom případě ho déšť postupně smýval a slunce ho rozkládalo, takže probíhala jeho biodegradace. Nicméně i tento postřik vyvolával u lidí alergie. V GM verzi má vlastně každá rostlina svoji láhev jedovatého postřiku v sobě a koncentrace Bt toxinu je tisíckrát vyšší než ve spreji. Právě proto, že používání Bt toxinu mělo svoji historii v zemědělství, byl povolen jako součást GMO.
Lékaři na univerzitní klinice v Québecu analyzovali krev 30 těhotných a 39 netěhotných žen a nalezli Bt toxin u 93 % těhotných žen, a téměř vždy i v pupeční krvi jejich plodů. Byl nalezen i v krvi 67 % netěhotných žen. Poznatky o tom, že Bt toxin se objevuje v krvi člověka, nejsou zcela nové. Ve výzkumu sponzorovaném italskou vládou vykazovaly myši krmené GMO kukuřicí Monsanto celou řadu imunologických anomálií. Měly zvýšenou hladinu protilátek, které jsou spojovány s alergiemi a infekcí. Myši měly zvýšenou hladinu cytokinů (interleukinů), které jsou u lidí indikátory široké škály nemocí spojovaných se záněty až po rakovinu. Jejich imunitní systém vykazoval zvýšené T-buňky, vyšší počet lymfocytů, bazofilů a bílých krvinek, což může opět indikovat alergie a různé záněty. Myši měly rovněž symptomy otravy jater a ledvin.
Existují však i práce, které prokazují naprostou bezpečnost GMO obsahujících Bt toxin. GMO rostliny obsahující Bt toxin, jako je kukuřice, rýže, lilek nebo bavlna, se rozšiřují na obrovských plochách v Indii, Číně, Kanadě a USA. V EU, kde je stále pěstování GMO plodin omezeno na několik povolených výjimek, většinou spojených s výzkumem, si nesmírný dopad této změny technologií nedokážeme představit.
Drobný korýš Daphnia magna, známý akvaristům jako potrava pro rybky, je po léta užíván jako modelový organismus v ekotoxikologickém výzkumu. Má totiž generační dobu asi dva týdny, a tak může být toxicita testována v poměrně krátkém čase. A tak v akutních testech nebyly u dafnií shledány žádné NÚ krmení obsahující pyl z Bt kukuřice. Norští výzkumníci krmili jedince D. magna od narození buď GM kukuřicí, nebo kukuřicí, která nebyla geneticky upravena, a to podobu 42 dnů. Zjistili, že dafnie krmené GM měly o polovinu kratší přežití. Kladly také nižší počet vajec. Dafnie krmené normální kukuřicí byly výrazně větší. I z tohoto laboratorního testu je zřejmé, že GMO má jako potravina jiné vlastnosti než geneticky neupravená rostlina.
Nejpřesvědčivější však jsou pozorování z oblastí, kde se GMO rostliny pěstují v širokém měřítku. Mnoho zemědělců z Indie si stěžuje na přetrvávající svědění a vyrážky po kontaktu s GM rostlinami. Když pustili na plantáže po sklizni bavlny dobytek, ovce, kozy a buvoli zahynuli nebo onemocněli. V jedné vesnici uhynulo 13 buvolů hned po prvním dnu pastvy. Každopádně, dříve než EU povolí průnik GMO na svoje území, měly by se pečlivě zhodnotit zkušenosti USA. V této zemi bylo totiž v roce 2011 geneticky modifikováno 93 % sóji, která se tam pěstuje, 86 % veškeré kukuřice a 93 % řepky. V letech 2008-2009 se uvádělo, že GM je 95 % cukrovky pěstované v USA. Lze tedy předpokládat s jistotou, že produkty, které dnes nesou označení "100 % USDA Organic", jsou GMO.
K tomu, abychom mohli považovat GMO za bezpečné, je třeba získat odpovědi na mnoho otázek, které se postupně vynořují, jako jsou například:
- Jak ovlivňují GMO plodnost?
- Jak zasahují do nitroděložního vývoje?
- Jak zasahují do hormonálních regulací?
- Jak ovlivňují stárnutí?
- Jaký mají vliv na střevní flóru?
- Jak ovlivňují imunitní systém?
Doufejme, že odpovědi na tyto otázky přijdou dříve než GMO potraviny na náš stůl.
Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová 2
http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/1343-potraviny-pripravene-z-geneticky-modifikovanych-organismu.html
