KAŠEL A JEHO LÉČBA
Kašel je prudký a zpravidla hlasitý výdechový manévr. Vykašlávání (expektorace) je obranná reflexní akce, která směřuje k uvolnění dýchacích cest od hlenu, sputa (sliny, chrchle) a jakýchkoliv jiných cizorodých těles, které blokují či dráždí dýchací cesty.
Kašel zpravidla vzniká chemickým či mechanickým podrážděním receptorů na sliznici. Kašel začíná krátkým vdechem, po němž následuje mohutný výdech.
Kašel může mít celou řadu příčin. Jsou to především bronchiální astma, jícnový reflux a chronické infekce dutin a nosohltanu. Výčet možných příčin kašle je však mnohem širší a v některých případech může kašel signalizovat i velmi závažná onemocnění. Správná a rychlá diagnostika kašle je tedy důležitá, i když náročná. Vyžaduje nejmodernější technické vybavení a nejzkušenější plicní lékaře.
Kašel je známým příznakem onemocnění horních cest dýchacích. Podle projevů se dá rozdělit na vlhký kašel, kdy je vykašláván nějaký sekret (hlen) a suchý kašel, u kterého dochází zřídka a obtížně k vykašlávání. Suchý kašel bývá často dráždivý, protože bez přítomnosti hlenu se organismus marně snaží zbavit nežádoucích účastníků dýchání (alergeny, prach, vdechnuté tělísko, mikroorganismy apod.). Příčin kašle je obrovská spousta a proto se velmi obtížně rozeznávají a určují.
S akutní formou kašle se setkáváme poměrně často v ordinacích praktických lékařů. Trvá povětšinou kolem 10-ti dnů, nanejvýš však tři týdny. Jedná se totiž o velice častý příznak mnoha běžných onemocnění dýchacích cest. S mikrobiologického hlediska by se dalo konstatovat, že si viry, jakožto nejběžnější viníci těchto onemocnění, drážděním receptorů zajišťují své další množení. Kašel potřebují k tomu, aby se do okolního ovzduší dostala kapénková infekce a mohli se přenést na dalšího hostitele. Vypisovat všechny choroby, jejichž příznakem je suchý či vlhký kašel není snad ani potřeba, každého dozajista nachlazení, chřipka či zápal plic potkali. Když už jsem nakousnul téma rozdělení na suchy (neproduktivní) a vlhky (produktivní) kašel, tak zásadní rozdíl je v produkci hlenu. Se suchým kašlem se často setkáváme jako reakcí na zprůchodnění dýchacích cest nebo v počátečním stádiu virového onemocnění. Suchý kašel bývá poměrně dráždivý a celkově vyčerpává organismus. Při virovém onemocnění je zvýšena tvorba hlenu, který zanáší dýchací cesty. V tomto případě je kašel naopak přínosný v jejich čištění a jsou předepisovány léky na usnadňování vykašlávání.
Suchý kašel je velice často předzvěstí vážných chorob plic. Proto ho není vhodné podceňovat a jedná-li se o chronickou formu, měl by být podnětem k návštěvě lékaře.
Chronickým kašlem trpí v České republice až 6% populace. Incidence chronického kašle (který může být posel obstrukční plicní choroby, plicní rakoviny, bronchiálního astmatu i intersticiálních plicních chorob) v ČR stále stoupá. Požadavky na technické i personální vybavení pro prevenci a časnou diagnostiku plicních chorob a pro diferenciální diagnostiku kašle se do velké míry překrývají. Klíčem k prevenci plicních chorob a jejich časným záchytem jsou tudíž moderní vyšetřovací metody. Včasná a exaktní diferenciální diagnostika kašle umožní pacientovi nastoupit cílenou léčbu v raném stádiu onemocnění.
Řada skreeningových metod pro choroby plic pokrývá současně oblast kardiovaskulární i oblast všeobecné interní medicíny, která je doplňovaná dle potřeby o služby praktického lékaře, který se specializuje zejména na primární péči rodinného typu a preventivní medicínu. Často ale pacient vystřídá celou řadu vzájemně nekoordinovaných specialistů z různých oborů (např. interna, pneumologie, alergologie, kardiologie, psychiatrie, ORL atd.), než získá jasnou diagnózu a cílenou terapii.
V ČR, a tedy i v Praze, totiž donedávna zcela chybělo zařízení disponující potřebným personálním i technickým vybavením ke komplexní diferenciální diagnostice kašle. Přitom centra věnující se speciálně tomuto problému jsou ve světě běžná (Cough clinics).
Léčba:
1. Režimová opatření
Optimální vlhkost a teplota (40% relativní vlhkost)
Popíjet dostatek tekutin!! Při kašli "ztrácíme" tekutiny.
2. Inhalace hypertonického roztoku jedlé soli (lze použít i Vincentku nebo mořskou vodu) pomáhá zlepšit mukociliární čištění (tedy číštění dýchacích cest od chrchlů)
POZOR na opaření se!!!NE U DĚTÍ!!!
3. Léčba léčivy A. ze skupiny expektorancia
B. ze skupiny antitusika
C. současné trendy v léčbě kašle
4. Bylinky A. s obsahem saponinů
B. s obsahem silic
C. s obsahem slizů
D. receptury bylinných čajů
A. Expektorancia jsou léky, které usnadňují odstranění sekretů z dýchacích cest. Jsou určeny pro léčbu produktivního kašle nebo kdy je to „nalepené a nejde to ven“.
Dělí se na mukolytika (ředí hlen, ale nezvyšují jeho množství) a na sekretomotorika (zvyšují produkci hlenu a jeho transport) a sekretomotorika, ovšem hranice mezi němi se zastírá a některá léčiva mají oba účinky najednou.
Mukolytika snižují viskozitu sputa (zkapalňují chrchel) a zkapalňují bronchiální sekret - „kašlu, ale je to tam nalepené a nemohu to odkašlat“).
Ta nenovější mají také antioxidační a imunomodulační účinky.
Sekretomotorika zvyšují aktivitu řasinek a tím transport sputa (chrchlů) ven ústy – „kašlu a odkašlu (prakticky) pokaždé“. Dávají se nejpozději v 17hodin. Sinupret, Mucoplant, bylinky (viz. dále)
B. Antitusika jsou léky k tlumení dráždivého kašle (tedy kašle suchého, bez odkašlávání, „kašlu, mám záchvaty kašle a není co odkašlat“). Nedávat při váznoucím odkašlávání. (Je to tam nalepené, ale nechce to ven - v tomto případě nedáváme antitusika!!)
Jako léčivé látky jsou k dostání dextramorfan (Humex, Robitussin), butamirát (Sinecod, Tussin), dropropizin (Ditustat)
C. Současný trend léčby kašle:
Na suchý i produktivní kašel se nejčastěji doporučují mukolytika.
Acetylcystein – antioxidační, imunomodulační.
Preventivně se může některým nemocným dávat během sezóny chřipky.
Nezapíjet acetylcysteinem antibiotika.
Účinek po 2-3dnech (až se hleny "rozlepí")
Solmucol, NAC AL, Mucobene, ACC long.
Karbocystein – Fenorin, jen na recept!
Erdostein – i mírný protizánětlivý účinek, Erdomed, jen na recept!
Ambroxolol – Ambrosan, Mucosolvan, Ambrobene, Ambroxol, Halixol, Mucosin s medem.
Bromhexin se metabolizuje(přemění) v těle na ambroxolol. Bromhexin 8 KM, Bromhexin 12 BC.
3. Bylinky:
A. Bylinky s obsahem saponinů:
POZOR!! Velké dávky mohou vyvolat zvracení, krvácení ze sliznice žaludku!!
Radix primulae (kořen prvosenky) (květ méně než radix),
radix liquiritiae (kořen lékořice)(NEDÁVAT u hypertenze, onemocnění jater, nedostateku draslíku)
folium hederae (list břečťanu)(i spasmolyticky (povoluje stáhnutí průdušek), + proti edémům (otokům při nachlazení)
flos verbasci (květ divizny)(obsahuje také mírně slizy= ty tlumí dráždění saponinů, které jsou v divizně)
B. Bylinky s obsahem silic: vylučují éterický olej, který mírným drážděním epitelu (povrchu) dýchacích cest vyvolají větší sekreci hlenů.
Současně zrychlí pohyb řasinek a tím zlepší pohyb sekretu.
Desinfekčními účinky na zánět sliznice.
Anýz, fenykl, fol.melissae (list meduňky), herba serpyli, herba seu fol. Thymi vulgaris (tymián, mateřidouška), chamomilae (heřmánek)
C. Bylinky s obsahem slizů: velká molekula – nevstřebají s bobtnají, tvoří viskózní roztoky a gely
V kontaktu se zánětlivou sliznicí tlumí citlivá nervová zakončení, tím zmírňují kašlací reflex.
r.+fol.+fl. Althae (kořen+list+květ proskurníku), fol.+fl. Malvae (květ+list slézu) (flos více slizu než fol.), fol.plantaginis (list jitrocele), lichen islandicus (lišejník), semen lini (lněné semínko)(mucilaginosum, laxans), flos tiliae (květ lípy), flos sambuci (květ černého bezu)
D. Receptury bylinných čajů:
flos sambuci, tiliae, chamomilae, vebasci, primulae, každého 20gramů. DOBŘE promíchat!! Dávat 1lžíci na sklenici 3x denně
radix liquiritiae+ althae, fol.menthae+plantaginis, každého 25gramů. DOBŘE promíchat!! Dávat 1lžíce na sklenici 3-5x denně
radix liquiritiae 25gramů, radix althae, herba thymi, fol. Althae, flos malvae, flos verbasci každého 10gramů, fructus anisi 5gramů. DOBŘE promíchat!! Dávat 1kávová lžička na sklenici 3-5x denně
Více zde: http://www.lecit.eu/sezonni-nemoci/kasel/
