Jdi na obsah Jdi na menu

NEMOC JAKO PROSTŘEDEK K ZAMYŠLENÍ

1. 5. 2011

Nemoc jako taková je disharmonií ve vědomí lidí, vystoupením z přirozeného řádu, poruchou celého člověka a nejen jeho těla. Je zároveň i výzvou, abychom se zamysleli nad svým životem, otočili směr myšlení a znovu nastolili Řád. Nemoci a také nehody jsou výzvou, abychom pochopili své problémy jako úkoly a řešili je

 

A proto:

- léčit člověka neznamená odstranit příznak, bolest a znovu navodit starý stav – ten byl totiž příčinou nemoci. Pokud se to podaří, přijde nový příznak, silnější nebo chronický. (Ale také nám možná v průběhu odstranění příznaku přes utrpení něco dojde - viz další řádek)

- léčení znamená pochopit a uvědomit si příčinu a přestat se učit skrze utrpení nemoci

- nemoc znamená informaci: odchýlil ses od Řádu; je třeba poděkovat a přemýšlet: nejsme obětí nemoci, jsme jejími původci! Negativní myšlení je také nemoc!

- naše tělo  jako zrcadlo odráží, co se děje uvnitř, je zbytečné opravovat zrcadlo není-li v pořádku náš obraz, v těle se odráží vědomí

- to, co opravdu léčí, je náš vlastní  organismus, náš vnitřní lékař, můžeme ho pouze podnítit, pomoci mu se nasměrovat.

- jestliže rozpoznáme svou cestu, úkol, Řád, zbavíme se bloků z minulosti,  využíváme svoje talenty, prosazujeme se s odvahou, tvořivostí, s láskou, mírností, vštípíme si nové „dobrozvyky“, pracujeme na novém obrazu sebe sama – stáváme se součástí Stvoření – pak není třeba se zajímat o nemoc, způsobíme svým přístupem, že jí není třeba.

 

Na závěr má slovo Demokritos, řecký filosof 470-360př.n.l:

„Lidé prosí bohy o zdraví a neuvědomují si, že tuto moc mají oni sami“.

 

Rádží J. Poláček, listopad 2006

http://calendula.cz/etikoterapie.htm

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář