ODHALTE TAJEMSTVÍ SVÉHO TĚLA

 Glutamát (MSG - monosodium glutamate, sodná sůl kyseliny glutamové) se začal v posledních desetiletích ve zvýšené míře objevovat v hotových potravinách, protože jim zvýrazňuje chuť. Biologové dokonce zvolili pro vnímání druhu chuti vyvolané glutamátem japonské slovo "umani".

Glutamát alias "Umani" je tak pátá chuť, vedle sladké, slané, hořké a kyselé. Po požití potravy s glutamátem se jeho obsah v mozku dospělého člověka zvýší 25-45krát. Glutamát z potravy prostupuje také placentou do krve plodu a do mozku. Nezralý vyvíjející se mozek je vůči působení glutamátu asi čtyřikrát citlivější než mozek dospělých. 

Glutamát (sodný)(též glutaman jako obchodní název) je potravinářské aditivum, které výrobci používají jako „ochucovadlo - zvýrazňovač chuti" a to buď slovně, nebo pod označením E621. 

Konkrétně se jedná o jednu v přirozených i průmyslových potravinách z nejběžnějších aminokyselin (aminokyseliny jsou stavební kameny bílkovin) - konkrétně obiloviny a luštěniny jí obsahují velmi mnoho. V důsledku toho se tato aminokyselina nejhojněji vyskytuje v tekutém polévkovém koření (a dalších druzích tekutých ochucovadel) vyráběném z pšenice a sóji. 

V organismu je tudíž běžně přítomna tato aminokyselina - háček je však v tom, že přirozené aminokyseliny jsou vždy v tzv.optické „L formě" - protože se označují jako L-aminokyseliny (L-glutamát).

Většina aminokyselin má poměrně výraznou chuť - a to většinou hořko-sladko-kyselou - vždyť to jsou kyseliny. Z tohoto důvodu výrobci potravin používají tzv. „sůl" aminokyseliny - konkrétně je to sodná sůl kyseliny glutamové - čili glutamát sodný. Syntetický /nebo z původních surovin přírodního původu chemicky vyrobený/ glutamát je však z velké části v tzv."D-formě", která je pro organismus nepřirozená a velmi obtížně zpracovatelná.

Uvažuje se o tom, že D-formy aminokyselin mohou být příčinou poruch metabolismu a s tím spojených vážných zdravotních potíží. Jak to v reálu dopadne pochopitelně závisí na jejich množství. 

Glutamová kyselina je současně i jednou z látek, které slouží k zajištění nervové činnosti. V mozku slouží jako „budivý" (excitační) přenašeč nervových vzruchů - euromediátor. Protože D-forma je nefyziologická a obtížně se metabolizuje, nelze vyloučit, že může způsobit problémy právě v činnosti nerovové soustavy. 

Navzdory tomu co je zde uvedeno (a co ještě bude následovat) Po různých testech je konečný verdikt amerického úřadu pro bezpečnost potravin (FDA) následující: glutamát sodný není alergenem, není toxický a dokonce není rizikový ani pro těhotné a kojící ženy a děti předškolního věku. 

To ještě neznamená, že někteří lidé nemohou na glutamát reagovat jako na alergen, případně jeho významné množství (například instantní polévky a polévková koření) jim může způsobit různé zdravotní potíže. Problém je v tom, že se to obtížně prokazuje!

Důležité je, že glutamát sodný je zdrojem významného množství sodíku - podobně jako kuchyňská sůl. To je jistě rizikové když uvážíme, že současné potraviny jsou lidově řečeno „nabušené" sodíkem (tedy především kuchyňskou solí a dalšími druhy aditiv, používanými ve formě jejich sodných solí).

Jistě lze uvažovat o tom, že potraviny, obsahující významné množství glutamátu jsou v podstatě „návykové" - to proto, že jsou „slané a chuťově výrazné". Jsou tudíž často doslova zneužívány výrobci potravin (a koření) a to především těmi, kteří vědí, že jejich potravina nechutná zrovna přitažlivě. 

Glutamát se doslova v kvantech používá především v čínské kuchyni. Často je doprovázen i některými „pálivými" kořeními - onen známý „syndrom čínské kuchyně" (zčervenání tváří, pálení kůže, zčervenání pleti na krku, vlastně také jakási „rozjařenost") může být vyvolán právě uvedenou kombinací, nikoliv samotným glutamátem a případná migréna zase může být důsledkem nadměrného množství sodíku nebo dokonce i dalšími látkami, přítomnými v „ochucovadlech".

ZDROJ:

http://www.azrodina.cz/3437-glutamat-glutaman-je-skodlivy