PSYCHONEUROIMUNOLOGIE
Role psychiky při léčbě
Několik let již existuje a vyvíjí se obor vědy, který se zabývá vztahy mezi tělem, duší a imunitním systémem. Nazývá se psychoneuroimunologie a jeho výzkumy potvrzují, že u složitých onemocnění hraje psychika mnohem větší úlohu, než jsme si dříve mysleli. Všechny myšlenky, všechny pocity vnímá a zpracovává nejen mozek, ale celé tělo. Emocím tak připadá ohromný a dosud podceňovaný vliv na naše zdraví. Touha po obnovení řádu v našem těle pak člověka zavede buď do kostela, nebo k léčitelům, šamanům a nejrůznějším východním praktikám. Všem je společné jedno: léčí především ducha a jeho prostřednictvím i tělo.
Psychoneuroimunologie zkoumá vzájemné vztahy mezi psychikou, nervovým, endokrinním a imunitním systémem.
Že jde o vývoj správným směrem dokládá skutečnost, že v sousedním Německu dospěli kolegové po dlouhém vývoji ke konstituování psychoterapeutické medicíny. Tou se zabývá kterýkoli specialista z oblasti biologické medicíny, který projde psychoterapeutickým výcvikem a průpravou zakončenou atestací
Není proto divu, že psychoterapeutické postupy jsou v německém zdravotnictví běžnou součástí léčby hrazené ze solidárního pojištění. Pojišťovny vědí, že tak sníží náklady na léčbu až o 33% a proto samy podporují existenci psychoterapeuticky orientovaných pracovišť v somatické medicíně
Adaptogeny ovlivňují tělo i mysl chemicky. Jsou schopné regulovat a vyvažovat komplikované spoje mezi mozkem a nervosu a endokrinní soustavou a imunitním systémem. Tím zároveň ovlivňují osu HPA a pomáhají tak tyto systémy regulovat a vyvalovat, a tudíž hrát i hlavní roli v zachování emocionálního a fyzického zdraví.
Mnoho badatelů a lékařů je sice přesvědčeno, že mysl a tělo tvoří nedělitelnou jednotu, avšak významná část odborníků stále trvá na tom, že mysl a tělo představují dvě oddělené entity, jež mezi sebou interagují jen velmi omezeně. Koncepci odloučení těla a mysli zastává dlouhodobě západní lékařství. Specialisté na čínskou, ájurvédskou a další tradiční medicíny si však propojenost těla, mysli a ducha uvědomují již dávno.
Nauka o vzájemném propojení mezi myslí a tělem nám poskytuje úžasné vhledy do otázek, jak fungujeme. Tak například sféra vlivu lidské mysli je natolik rozsáhlá a vazba mezi smyslovým vnímáním a fyziologickou reakcí tak silná, že si můžeme navodit alarmovou reakci pouhou představou nebezpečné situace.
Badatelé se pokoušejí dokázat, že může pomoci i pozitivní myšlení. Ukázali, že meditace a modlitba mohou změnit mozkovou chemii a jejím prostřednictvím ovlivnit tělesné chemické látky, např. neuropeptidy a hormony, a omezit tak stres. Jedinci se mohou naučit využívat mysl tak, aby ovládli svoji vlastní stresovou reakci. Studie rovněž prokázaly, že pozitivní společenské vztahy mohou sloužit jako prevence infekčních onemocnění a že nálada a stav mysli může ovlivnit funkci imunitního systému.
Modlitba, rituál, meditace či pozitivní společenské vztahy mohou sloužit jako příznivý doplněk užívání adaptogenů. Všechny tyto faktory mohou výrazně prospět účinnosti bylinné či konvenční lékařské terapie.
Podle ájurvédské nauky jsou sídlem nemoci tělo a mysl. Chorobné a negativní stavy, jež mají původ v mysli, například hněv, chamtivost či deprese, ovlivňují tělo. Podobně i onemocnění, jež má původ v těle, může vyvolat depresi a duševní stres.
Specialisté na ájurvédu a tradiční čínskou medicínu navíc zjistili, že některé adaptogeny, např. žen-šen pravý (korejský ženšen), bazalka posvátná (tulsi), lékořice lysá, lesklokorka lesklá (reishi) a chřest hroznovitý (Shatavari), jsou prospěšné pro duševní stav a duchovní rozvoj .
Zdroj: David Winston, steven Maimes - Adaptogeny - byliny poskytující odolnost, vytrvalost a úlevu od stresu - nakladatelství Triton
ZDROJ:
http://zdravi.doktorka.cz/vzajemna-provazanost-mysli-a-tela
