ŠPALDA - budiž pochválena
Co je špaldová mouka? Je libo špaldový koláč? Mícháte do polévky zavářku ze špaldového bulguru? Polykáte špaldové otruby proti zácpě? Už podle nabídky poživatin, které se ze špaldy vyrábějí, lze pochopit mnohostrannost jejího využití.
Ve škole se děti učí základní druhy obilí – pšenice, ječmen, žito, oves. Kam ale patří špalda? Je starým druhem pšenice, u kterého dnes znovu objevujeme významné nutriční a jiné hodnoty.
Co špalda obsahuje:
Špaldové zrno má vysoký obsah tzv. „pomalých“ sacharidů (pomalu se vstřebávajících). Špalda je ceněna především pro vysoký obsah kvalitních rostlinných bílkovin. Ze zdravotního hlediska se špaldě připisují pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému a cení se její lehká stravitelnost a kratší doba vaření než u pšenice ozimé.
Klíček špaldy je významným zdrojem nenasycených mastných kyselin, vitaminů a to zejména skupiny B, rostlinných enzymů, a dalších cenných látek, zejména: fosfor, hořčík, měď a zinek. Dále pak obsahuje látku zvanou Thiokyanát, který spolu s beta karotenem působí regeneračně na tělní buňky a chrání proti infekcím.
Vláknina obsažená ve špaldě, má jemnou strukturu vláken a podporuje trávení a střevní peristaltiku.
Naklíčená špalda a špaldové osení (mladé lístky - mohou se vypěstovat doma v květináči nebo na záhonku) jsou zdrojem vitamínů, minerálních látek a rostlinných enzymů. Jejich zvýšený příjem je důležitý zvláště na konci zimy a v předjaří – působí při překonávání jarní únavy a při prevenci nemocí.
Sv. Hildegarda z Bingenu prý jednou řekla: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy. Špalda je teplá, tučná i sladká.“
Špaldová mouka, ačkoliv je celozrnná, vypadá velmi světlá, skoro jako bílá mouka. Její nutriční hodnota dalece přesahuje mletou bílou mouku, která je proti špaldě – mírně řečeno – jalová! Špaldových koláčů sníte méně, než těch z běžné mouky, protože špalda je velmi výživná. Je výjimečná svým složením a nevšední ořechovou chutí. Odtud se brala „tučnost“, kterou chválila svatá Hildegarda. Není to tučnost, jakou byste si představovali u sádla nebo dobře prorostlého bůčku. Špaldovou „tučností“ jsou její významné nutriční hodnoty. Se svým vysokým obsahem vlákniny a lepku obsahuje téměř všechny základní složky, důležité pro lidský organismus. Zatímco má vysoký podíl bílkovin, tuku s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, sacharidů, minerálů a vitamínů skupiny B, neobsahuje cholesterol.
Špaldě jsou připisovány pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému. I moderní medicína potvrzuje slova svaté Hildegardy, že špalda vzkřísí i (polo)mrtvého.
Zároveň je špalda lehce stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro choulostivé jedince, alergické na lepek. V některých případech alergii vůbec nespouští.
Takže, hospodyňky, pokud chcete upéci velmi dobrou buchtu nebo koláč, je vhodné dát do těsta díl špaldové mouky. Výrobek tím získá na chutnosti a podíl klasického cukru v něm přitom bude nižší.
Špalda poskytuje především celozrnnou mouku. Ta se od bílé mouky liší tím, že je při mletí zpracováno celé vyčištěné zrno. V mouce jsou tak zachovány obalové vrstvy a klíček, které obsahují nejvíce cenných látek. Špaldovou mouku můžete použít do polévek, omáček, knedlíků. Pečivu propůjčuje delší trvanlivost. Chléb, upečený s podílem špaldové mouky vás potěší výraznou chlebovou vůní, popraskanou kůrkou a vláčností.
Ze špaldy se vyrábí krupice, kernoto nebo špaldoto, které je alternativou rizota. Špaldové vločky mohou být základem do müsli. V neposlední řadě je tu bulgur, známý asi přes 4000 let. Při jeho výrobě se vyčištěné zrno po termickém ošetření párou usuší a následně drtí. Není pak už nutno jej vařit, takže se nabízí jako zavářka do hotových polévek nebo k použití jako těstovina. Nechybí ani špaldové těstoviny jako takové.
Ze špaldy se praží skvělá špaldová káva, která je bez kofeinu a svou jemnou chutí a vůní uspokojí i náročné gurmány. Jsou využívána i zelená zrna („grünkern”), jejichž speciální přípravou se získává tzv. zelený kaviár.
A na závěr se můžeme zabořit do špaldových polštářů nebo usínat na špaldovém slamníku. Z této syté rostliny lze zužitkovat i „odpad“. Slupky (pluchy) z jejího obilného zrna jsou totiž využívány jako plnidlo do polštářů nebo slamníků. Pluchy jsou lehké a přizpůsobí se tvaru těla. Také špaldovou slámu můžeme využít k výrobě došků – původní střešní krytiny.
Zdroj: www.mlynhamr.cz, Wikipedia
