STARÉ DOBRÉ RADY NA HOJENÍ ODŘENIN
Zase jsem si nedávno připomněla jednu zásadní moudrost našich babiček.
Měla jsem na ruce několik drobných čerstvých oděrek způsobený drápy výra, kterého jsem zachraňovala z centra našeho města jen tak holýma rukama (tohle prosím fakt nikdy nedělejte pokud nemáte zkušenosti se zacházením s divokými ptáky).
Moje drobné oděrky nebyly nic vážného, ale přece jenom je způsobily drápy dravce (ani se neptejte jakou sílu v nich taková sova má, dokáže s nimi ulovit nejen malou kočku, ale také prý lišku, jehňátko a nebo malou srnku. tak tuhle sílu moje ruka přes bundu poznala)
Doma jsem si ty drobné ranky na kůži (otisky jeho drápků) nejprve vydesinfikovala peroxidem vodítku a poté jsem je vysušila alkoholem (alpou lesanou).
Druhý den vznikly kolem ranek drobné červené otoky. Znamení, že imunitní systém začal bojovat a vyhradil si místa, kam pronikla infekce. A v tuhle chvíli se mi vybavila nečekaná vzpomínka.
Vyndala jsem mléko z lednice, nalila jsem ho na kapesníčky a potírala si postižená místa mlékem. Fakt jsem si ty hojící ranky potírala "obyčejným" mlékem.
Další den už zápaly kolem ranek úplně zmizely a do dalšího dne jsem o oděrkách už ani nevěděla.
Pokud by tedy někoho zajímalo jak je tohle vůbec možné, tak právě mléko obsahuje speciální bílkoviny (určené k posílení imunity mláděte) a které svým způsobem posílí imunitní ochrannou reakci i v poraněné kůži.
Tak jsem zase moc ráda, že jsem sama na sobě mohla oživit tuhle téměř zapadlou vzpomínku na nestandardní ošetření poraněné kůže.